Historie knihovny

V kronice Městské knihovny Lipník nad Bečvou je 15. únor 1921 zapsán jako den založení městské knihovny. Její vznik byl výsledkem několikaletého vývoje.

50. až 70. léta 19. století znamenala v českých zemích obrovský rozmach spolkové činnosti. Vznikaly spolky tělovýchovné, osvětové, dělnické i spolky politických stran. Většina těchto spolků si budovala svoje knihovny. Šlo o knihovny poloveřejné, sloužily totiž omezenému okruhu uživatelů – členům spolku. V roce 1870 evidoval časopis Světozor 393 spolkových knihoven. Oprávněně se lze domnívat, že mezi nimi byla i knihovna čtenářského a pěveckého spolku Lípa. Spolek byl založen 7. června 1870. Jeho zaměření bylo vzdělávací a osvětové, nemalou roli hrál při národnostním uvědomování české menšiny v jinak německém Lipníku. Spolek se při svém založení jmenoval Helštýn, ale hned na počátku roku 1871 byl přejmenován na Lípu. Fond knihovny se skládal jednak z nákupu nových knih, ale také z darů. Již od počátku měl spolek svého mecenáše p. Jana Neffa. Tato knihovna plnila své poslání až do první světové války. Po válce činnost spolku ustala a fond knihovny byl předán odboru Národní jednoty s tou podmínkou, že se stane součástí fondu veřejné knihovny, jejíž založení se připravovalo od roku 1892. V tomto roce totiž vzniká Spolek pro zakládání knihoven v Lipníku a okolí.

Spolkové knihovny byly převládajícím typem knihoven před rokem 1918. Byly neveřejné a péče státu o ně byla nepatrná. Vznik nového československého státu přináší výrazné změny. Roste hlad po kultuře a to se projevuje i v oblasti knihovnictví. Funkci spolkových knihoven začínají přebírat veřejné knihovny, které měly po dobu trvání první republiky nejširší společenskou působnost.

V Lipníku dochází ke sloučení spolkových knihoven a odbor Národní jednoty zakládá novou veřejnou knihovnu. Vedením knihovny byla pověřena knihovní rada, která byla ustavena v roce 1920 a připravovala otevření městské knihovny v Lipníku. Ta zahájila svou činnost 13. února 1921. Knihovní radu tvořili: František Dušek (předseda), Jakub Mráček, Bohumír Růžička, Jan Dosedla, Leoš Vaníček, Božena Kaiswinklerová (jednatelka), Dr. Břetislav Brzobohatý a Rudolf Pozlovský. Činnost knihovny byla financována z příspěvků obce.

Činnost knihovny byla přerušena v roce 1938 a obnovena až v roce 1946. Fondy knihovny byly z velké části zničeny, prostory na tehdejším městském národním výboru nebyly vyhovující a tak se knihovna v roce 1957 stěhuje do nových prostor v budově spořitelny. Od roku 1958 působí v knihovně profesionální knihovník. V roce 1960 byly knihovny přejmenována na Městskou lidovou knihovnu, od roku 1967 vykonává střediskovou funkci. 1. října 2000 přešla knihovna pod správu města – vznikla příspěvková organizace Městská knihovna Lipník nad Bečvou.