Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace

podrobné kontaktní údaje

     facebook

Provozní doba knihovny

Oddělení pro dospělé čtenáře, studovna
pondělí 11:00 – 16:00
úterý 9:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 9:00 – 17:00
pátek 9:00 – 16:00

Oddělení pro děti
pondělí 13:00 – 16:00
úterý 13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 13:00 – 17:00
pátek 13:00 – 16:00

Euronástěnka v Městské knihovně Lipník nad Bečvou -1-

Již od prosince 2004 mohou zájemci o dění v Evropské unii najít v Městské knihovně Lipník nad Bečvou v dospělém oddělení Euronástěnku, kde jsou pravidelně 1 – 2x měsíčně zveřejňovány informace o aktuálním dění v EU. … Tento projekt vznikl v Klubu Evropanů Olomouckého kraje

Kdo jsme


, který připravuje materiály. Rádi bychom umožnili i návštěvníkům našich webových stránek, aby se mohli s těmito informacemi seznámit, proto je zde budeme průběžně zveřejňovat. (B. Musilová, MěK Lipník nad Bečvou)

ÚSTAVNÍ SMLOUVA

Slovensko a Rakousko schválilo ústavní smlouvu

Slovenský a rakouský parlament výraznou většinou schválily evropskou ústavní smlouvu. Těsně po nich čeká rozhodování německý spolkový sněm.

Ze 149 poslanců slovenského parlamentu ji podpořilo 116, proti bylo 27. Hlasování se zdrželi čtyři poslanci. Proti ústavní smlouvě hlasovali pouze poslanci Křesťansko demokratického hnutí (KDH), komunisté (KSS) a tři nezávislí poslanci. Dokumentu vyčítali, že je předzvěstí postupného přechodu Unie na „superstát“ a značně oslabuje roli vlád a parlamentů členských zemí.

V dolní komoře rakouského parlamentu prošla ústava téměř jednomyslně. Proti hlasovala jediná poslankyně, která si přála, aby bylo k ústavě vypsáno referendum. I přes počáteční pochybnosti podpořili ústavu i poslanci Haiderova Svazu pro budoucnost Rakouska. Haider se však obrátí na ústavní soud s otázkou, zda by v případě tak závažné otázky neměli občané rozhodovat v referendu. Smlouvu ještě musí schválit horní komora, která tak udělá do konce měsíce.

Dolní komora německého parlamentu – Spolkový sněm – schválila 12. května 2005 výraznou převahou návrh ústavy pro Evropskou unii. O dokumentu bude ještě hlasovat Horní komora, a to 27. května. Přijetí euroústavy podpořilo 569 přítomných poslanců, 23 byli proti a dva se hlasování zdrželi. Předpokládá se, že dokument hladce projde i Horní sněmovnou 27. května.

Vstup ústavy v platnost je podmíněn jejím schválením ve všech 25 členských zemích Unie. Cestou referenda se rozhodly jít vedle Španělska také Francie, Nizozemsko, Portugalsko, Lucembursko, Polsko, Irsko, Dánsko a Británie. Způsob hlasování v České republice zatím zůstává nerozhodnut.

Itálie ratifikovala ústavní smlouvu

Horní komora italského parlamentu ratifikovala ústavní smlouvu a Itálie se tak stala první velkou členskou zemí EU, která tento dokument schválila.

Dolní komora italského parlamentu schválila ústavní smlouvu již 25. ledna 2005. Senát pro ni nyní hlasoval drtivým poměrem 217 hlasů pro, šestnáct italských senátorů bylo proti. Text evropské ústavy byl předběžně odsouhlasen na Evropské radě v Římě 25. října 2004. Členské země mají od data summitu na ratifikaci dva roky. Italský premiér Silvio Berlusconi tehdy prohlásil, že Itálie bude první členskou zemí EU, která ústavní smlouvu ratifikuje. Už před lednovým hlasováním dolní komory ji ale předběhla Litva a Maďarsko.

Řecko schválilo ústavní smlouvu

Řecko bezproblémově schválilo evropskou ústavní smlouvu. Ratifikace proběhla parlamentní cestou. Pro přijetí dokumentu se vyslovilo 268 z 300 poslanců. I když ústavní smlouvu schvaloval Parlament, podle průzkumů veřejného mínění ji podporuje 80% Řeků. Řecko je šestým státem Evropské unie, které o ústavní smlouvě hlasovalo. Dokument již ratifikovala Litva, Slovinsko, Maďarsko, Itálie, Slovensko, Rakousko a v únorovém referendu Španělsko. Výsledky kladného referenda ve Španělsku nyní potvrdil i španělský parlament.

Další nejbližší referendum se koná 29. května ve Francii. Poprvé od března průzkumy veřejného mínění ukazují, že větší část francouzských voličů (52%) je připravena 29. května podpořit evropskou ústavní smlouvu. Tento nejnovější průzkum se ve Francii uskutečnil 27. – 28. dubna tohoto roku. Nejzajímavější na průzkumu je podíl voličů, kteří jsou rozhodnuti definitivně – 63%.

SCHENGENSKÉ DOHODY

Základem Schengenských dohod se stala mezivládní spolupráce části členských zemí Společenství, které právě v Schengenu (nevelká obec v Lucembursku) podepsaly 14.6.1985 dohodu o postupném uvolnění hranic a odstranění hraničních kontrol.

Jednalo se o pět zemí: Francii, Belgii, Nizozemí, Lucembursko a SRN. Sama dohoda je stručným dokumentem, který stanovil jen základní rámec a teprve 19. června 1990 byla přijata Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě. Úmluva již definovala podrobná pravidla pro uvolnění hranic a fungování systému, který ovšem začal beze zbytku fungovat až 26.3.1995. Výrazným mezníkem ve vývoji schengenského systému je rok 1997, kdy byla přijata Amsterodamská smlouva (platná od května 1999). Pouze Velká Británie a Irsko si zde vyjednaly trvalou výjimku a zůstaly mimo „Schengen“.

Schengenský prostor postupně obsáhl následující země: Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, SRN, Itálie, Portugalsko, Řecko, Rakousko, Dánsko, Švédsko, Finsko a také Norsko a Island (jako přidružené státy – jsou členy Nordické pasové unie).

Podstatou těchto dohod je odstranění policejních kontrol na vnitřních hranicích území a volný přeshraniční pohyb. Jako hlavní nástroj byla vytvořena informační databáze SIS (Schengen Information System), která uchovává např.záznamy o pohřešovaných osobách a odcizených vozidlech či předmětech. Zastaralá původní databáze SIS I, však nedovolila rozšířit Schengenský systém na nové členské státy a bylo rozhodnuto vybudovat zcela novou. SIS II má zvýšit kapacitu a možnosti systému a její zprovoznění se očekává až v roce 2007.

Přestože je ČR je od data vstupu do EU účastníkem Schengenského protokolu (spadá do základní legislativy EU), nemůže prozatím využívat všech výhod. Na našich hranicích s ostatními členy EU proto ještě po určitou dobu budou probíhat systematické policejní kontroly fyzických osob (cestovních dokladů).

AKTUALITY

Evropský parlament nesouhlasí s dlouhou pracovní dobou

Evropský parlament se při svém hlasování jasně postavil proti tomu, aby v Evropské unii lidé pracovali déle než 48 hodin týdně. Zrušeny by měly být i výjimky, které dosavadní ustanovení umožňovaly.

Hlasování je jasným signálem pro Evropskou komisi a členské země, které usilují o liberálnější a pružnější pracovní předpisy. Návrh Komise počítal s tím, že budou dosavadní výjimky zachovány. EP se postavil i proti tomu, aby se do délky pracovní doby nezapočítávala pracovní pohotovost. Sčítat by se měl i čas strávený v různých zaměstnáních. Parlament se jasně postavil na stranu obrany evropského sociálního modelu.

Návrhem směrnice se nyní bude znovu zabývat Komise a členské státy EU. Poté se bude návrhem znovu zabývat Evropský parlament. Dá se předpokládat, že právě schválený návrh směrnice narazí na odpor části členských států, a že konečný návrh bude kompromisem mezi postojem poslanců EP a členských států. Konečné znění směrnice by mohlo být přijato do června příštího roku.

Evropská komise zahájila šetření prudkého nárůstu dovozu textilu z Číny

Peter Mandelson, komisař pro obchod, oznámil, že se rozhodl požádat Evropskou komisi, aby ho pověřila zahájením šetření týkajícího se dovozu čínského textilu do EU. Rozhodl se tak s ohledem na prudký nárůst dovozu z Číny v prvním čtvrtletí roku 2005.

Toto šetření se má vztahovat na tyto kategorie výrobků: trička, pulovry, halenky, punčochy a ponožky, pánské kalhoty, dámské kabáty, podprsenky, nitě ze lnu nebo ramie a lněné tkaniny. V těchto devíti kategoriích vzrostl dovoz od počátku roku v rozmezí od 51 % do 534 %. Podle pokynů, které zveřejnila Komise, je tento nárůst více než postačující pro to, aby ospravedlnil zahájení rozsáhlejšího šetření narušení trhu jak v Evropě, tak i pokud jde o výrobce textilu v rozvojových zemích, jež jsou dlouhodobě závislé na vývozech na trh EU.

Další kroky

Toto šetření potrvá nejvýše šedesát dní, přičemž prvních dvacet jedna dní budou přijímána stanoviska obou stran. V tomto období bude Komise s Čínou rovněž pořádat neformální konzultace. V případě, že se kdykoli v průběhu nadcházejícího šetření prokáže, že evropským výrobcům textilu hrozí rozsáhlá a bezprostřední škoda, vyhrazuje si Komise právo využít ustanovení o naléhavosti a přejít přímo k formálním konzultacím s Čínou.

V souladu s ustanoveními zvláštní ochranné doložky pro textil trvají tyto konzultace devadesát dní. Pokud po uplynutí prvních patnácti dnů této lhůty Čína nepřijme žádná opatření, jimiž by sama vývoz omezila, může Komise po konzultaci s Výborem EU pro textil neprodleně zasáhnout a uplatnit na dovozy z Číny stejná omezení. Nedojde-li k nápravě ve lhůtě devadesáti dní, může Komise a Výbor EU pro textil rozhodnout, že navrhnou ochranná opatření.

Veškerá možná ochranná opatření by spočívala v množstevním omezení dovozu a platila by do 31. prosince stávajícího roku nebo po dobu dvanácti měsíců.

ČR bude i nadále pobírat z EU podporu pro „znevýhodněné oblasti“

Evropská komise na jednání s Vrchním ředitelem Ministerstva zemědělství ČR Martinem Fantyšem přislíbila, že ještě minimálně dva nebo tři roky budou vypláceny podpory zemědělcům hospodařícím ve „znevýhodněných oblastech“ podle dosavadních pravidel.

Česká republika získává od Evropské unie zhruba 3 miliardy eur na podporu zemědělců, kteří hospodaří ve \“znevýhodněných oblastech\“. Většinou se jedná o půdu ležící ve středních a vyšších oblastech. Evropská komise však uvažuje o nové klasifikaci zemědělských oblastí. V takovém případě by značné plochy v ČR již nebyly \“znevýhodněné\“ a ČR by ročně čerpala pouze zhruba polovinu dosavadní částky, tedy asi 1,5 miliardy eur.

Dosavadní klasifikace zemědělsky \“znevýhodněných oblastí\“ je přes třicet let stará a již nevyhovuje. Například celé Lucembursko je považováno za \“znevýhodněnou oblast.\“

Evropská komise zvažuje, že by měla být nová klasifikace založena na kvalitě půdy a klimatických podmínkách. To si vyžádá detailní průzkumy a protáhne se na několik let.

Smyslem podpory hospodaření ve \“znevýhodněných oblastech\“ je udržení zemědělců i na méně úrodných půdách ve vyšších polohách. Zpochybňována je především současná praxe ve vyplácení podpor \“přechodně znevýhodněným oblastem\“, na kterou si již několikrát stěžoval Evropský účetní dvůr. Podpory vyplácené na hospodaření v horských oblastech zpochybňovány nejsou.

Bulharsko a Rumunsko podepsali dohodu o přistoupení

Nejvyšší představitelé obou zemí, a poté i zástupci dosavadní \“pětadvacítky\“, v Lucemburku podepsali smlouvu o přistoupení k EU. Pokud obě země splní závazky, které v ní na sebe vzaly, stanou se členy Evropské unie 1. ledna 2007.

Budoucí členství obou zemí v Evropské unii se považuje za úspěch dlouholetých snah dohnat bohatší státy jako Polsko či Maďarsko, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004. Bulharsko a Rumunsko začaly o vstupu do EU jednat v roce 2000, společně se Slovenskem, Litvou, Lotyšskem a Maltou.

Takto podepsaná dohoda o přistoupení podléhá ratifikaci v parlamentech všech členských států Evropské unie. Vzhledem k náladám v některých zemích, například v Německu, Francii či Rakousku, to nemusí být pouhá formalita. Od nynějška budou rumunští a bulharští ministři zváni jako pozorovatelé na zasedání EU, diplomaté se budou účastnit jednání orgánů Rady EU a v Evropském parlamentu zasednou poslanci z obou zemí, ovšem bez práva hlasovat a mluvit v plénu.

PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI V EU

Sekretáři/sekretářky pro Evropskou komisi

Generální ředitelství pro překlad (DGT) Evropské komise vyhlásilo novou výzvu k přijetí osob na pozice: pracovníků se smlouvou na dobu určitou v délce trvání 2 roky s možností prodloužení, kteří budou zaměstnáni jako sekretáři/sekretářky v DGT v Lucemburku.

Uvedená pozice bude zahrnovat tyto úkoly:
* různé administrativní činnosti související se správou souborů za pomoci informačních technologií,
* přípravu dokumentů za použití textového editoru (např. vzhled stránek, formátování, tabulky)
* spektrum sekretářských činností: organizování schůzek, přípravu služebních cest, zakládání dokumentů a elektronické pošty, třídění korespondence, vedení termínového diáře atd.

Orgány EU kladou zvláštní důraz na schopnost žadatelů řešit problémy všeho druhu, často komplexnější povahy, rychle reagovat na měnící se okolnosti a efektivně komunikovat. Kandidáti budou muset prokázat iniciativu, nápaditost a velkou motivaci. Měli by být schopni často pracovat ve stresu, a to jednotlivě i v týmu, a přizpůsobit se multikulturnímu pracovnímu prostředí. Musí být připraveni rozvíjet své profesní dovednosti a pravděpodobně pracovat v jednom či více dalších úředních jazycích Společenství.

Kvalifikace: vyžaduje se úspěšně ukončené středoškolské vzdělání s maturitou a/nebo ukončené vzdělání administrativního zaměření alespoň stejné úrovně doložené příslušným vysvědčením nebo diplomem.

Jazyky: kandidáti musí mít perfektní znalost češtiny a uspokojivou znalost angličtiny a/nebo francouzštiny.

Přejete-li si být zařazen/a mezi kandidáty na tyto pozice, zašlete prosím e-mail s žádostí a podrobným životopisem na adresu: petra.gattner@cec.eu.int
nejpozději však do 10. června 2005.

Zdroj:

http://www.evropska-unie.cz

ZAJÍMAVÉ ODKAZY: