Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace

podrobné kontaktní údaje

     facebook

Provozní doba knihovny

Oddělení pro dospělé čtenáře, studovna
pondělí 11:00 – 16:00
úterý 9:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 9:00 – 17:00
pátek 9:00 – 16:00

Oddělení pro děti
pondělí 13:00 – 16:00
úterý 13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 13:00 – 17:00
pátek 13:00 – 16:00

Euronástěnka v Městské knihovně Lipník nad Bečvou -1/06-

Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat: Evropská ústavní smlouva, Mzda ve středních zemích EU, Nejdůležitější události v EU ve vztahu k ČR v roce 2005, Aktuality. … EVROPSKÁ ÚSTAVNÍ SMLOUVA

Definitivní rozhodnutí o euroústavě do června nepadne

Na setkání předsedy Evropské komise José Barrosa a rakouského kancléře Wolfganga Schüssela padlo konečné rozhodnutí ohledně ústavní smlouvy. Oba diplomaté se shodli, že rakouské předsednictví se tímto dokumentem nebude podrobněji zabývat. Prioritou jsou spíše ekonomické aspekty evropské integrace a liberalizace služeb.

Neznamená to ale, že by se rakouské předsednictví budoucímu uspořádání Evropské unie odmítlo věnovat. Evropská unie se v příštích šesti měsících bude spíše snažit rozběhnout širší diskusi o smyslu a budoucnosti evropské integrace, která by měla později vyústit i do konkrétních návrhů ohledně ústavy. Oba diplomaté se shodli, že budou podporovat snahy o rozpoutání co nejširší diskuse o budoucnosti evropské integrace. Výsledky těchto debat by se podle jejich záměru měly odrazit v konkrétních návrzích opatření v evropské ústavní smlouvě.

Wolfgang Schüssel dále připustil, že na summitu, který proběhne v závěru rakouského předsednictví v červnu, by mohla být zveřejněna tzv. cestovní mapa. Ta by se zabývala ústavní smlouvou. Stanovila by časový rozvrh a udala směr, jakým by se měla EU při vypracování konečného dokumentu ubírat. Výraznější změny v této oblasti ale nelze očekávat dříve než v roce 2007, kdy by ve Francii a v Nizozemsku měly proběhnout volby.

Liberalizace služeb do června?

Oba polici se také vyjádřili k navrhované směrnici o liberalizaci služeb. Evropská komise hodlá podle Barrosa předložit, poté, co se k současnému návrhu vyjádří Evropský parlament, pozměněný projekt, jež by bral v úvahu názory všech zúčastněných stran. Podle Schüssela by směrnice, jež má pomoci k vytvoření nových pracovních míst, mohla být definitivně stvrzena v červnu letošního roku. \“Doufám, že se za rakouského předsednictví dokážeme přiblížit k řešení,\“ poznamenal. Uvolnění pohybu služeb na vnitřním trhu EU by podle odhadů silně oživilo hospodářský růst a vedlo ke vzniku mnoha pracovních míst. Řada starých členských zemí se mu však brání, protože se bojí přílivu lacinější pracovní sily z nových států.

MZDA VE STŘEDNÍCH ZEMÍCH EU

Ve střední Evropě patří české platy ke špičce

Češi si prozatím nemají důvod stěžovat, že jim rostou mzdy pomalu. V letech 2000 až 2005 se reálně zlepšovaly o více než čtyři procenta ročně, což je druhý nejlepší ukazatel za Maďarskem. Velkou zásluhu na tom má nízká inflace, která naopak ukrajovala z reálného výdělku Slovákům.

V Praze se na kilogram chleba musí pracovat stejně dlouho jako v Paříži nebo Varšavě. Podle poslední studie švýcarské banky UBS asi 17 minut. Ale Irovi stačí jenom poloviční doba.

Výmluvné je i další srovnání, tentokrát s vyspělejším sousedem. Průměrný český plat přepočítaný na eura podle směnného kursu nyní dosahuje asi 565 eur. Ale v Rakousku je to ještě o necelé dva tisíce více.

\“Úplné vyrovnání mezd v Evropě je pouze hypotetické. S ohledem na kvalitu pracovní síly, produktivitu práce a strukturu ekonomiky vždy budou existovat rozdíly,\“ podotkla ekonomka Helena Horská.
Pokud by se však v České republice udržel alespoň čtyřprocentní reálný růst mezd, mohla by se západní Evropou přibližně srovnat krok za necelá dvě desetiletí.

Mnohem déle by to dorovnání mělo trvat na Slovensku. \“Je opravdu těžké o tom spekulovat. Myslím, že dříve než za třicet let to nebude,\“ míní ekonomka ze slovenské filiálky ING Wholesale Banking. Nejrychlejší mzdový růst od roku 2000 do současnosti předvedlo Maďarsko, kde meziročně v průměru činil 14 procent a s ohledem na inflaci, tedy reálně, asi sedm procent. Ještě v roce 2000 Maďar v průměru vydělával asi 80 procent toho, co Čech, nyní jsou na tom oba přibližně stejně.

Druhou nejvyšší rychlost v uplynulých pěti letech nabralo tempo růstu nominálních mezd na Slovensku. Ale hodně z něho ukrajovala vysoká inflace. Kvůli ní v roce 2003 reálná mzda klesla o dvě procenta. Za období 2000 – 2005 si Slováci reálně polepšili jen o 12 procent. A to jenom díky tomu, že se vydařil loňský rok. Jeho ukazatel 6,2 procenta byl nejvyšší ve střední Evropě. Průměrná mzda se dostala na 17 260 slovenských korun.

Průměrná hrubá mzda ve střední Evropě
(měsíčně, rok 2004 v eurech)

1. Rakousko – 2545
2. Slovinsko – 1121
3. Česká republika – 565
4. Polsko – 505
5. Maďarsko – 579
6. Slovensko – 395

Hlavním měřítkem zájmu zahraničních investorů je právě výše hrubé mzdy. Zahraničního investora tak nejlevněji vyjde právě Slovensko, kde je průměrná mzda v eurech asi o 30 procent nižší než v Česko republice či Maďarsku. Platovou laťku ve střední Evropě nejvýše nasadily finanční sektor a telekomunikace.

Slovenské finanční instituce v průměru platí skoro dvakrát tolik (zhruba 32 tisíc slovenských korun), než je celostátní průměr. V Polsku bankám s platem 4032 zlotých měsíčně (30 tisíc korun) šlape na paty důlní průmysl (těžba uhlí, mědi) s 3925 zlotými. Ještě štědřejší jsou maďarské banky s průměrem 335 tisíc forintů (přes 38 tisíc korun). Textilky platí jenom 83 tisíc forintů. Na chvostu mzdového žebříčku jsou ve střední Evropě ještě hotely, zdravotnictví, školství a zemědělství.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI V EU VE VZTAHU K ČR V ROCE 2005

LEDEN
18. – Ministři financí EU schválili aktualizovaný český makroekonomický program a vyzvali ČR k přísnější rozpočtové politice, zejména k reformě důchodů a zdravotnictví.
27. – Evropská komise (EK) oznámila, že ČR má ze všech 25 zemí EU nejhorší skóre v přejímání unijní legislativy v oblasti jednotného vnitřního trhu.
31. – Ministři EU schválili pozastavení diplomatických sankcí vůči Kubě; šéf české diplomacie Cyril Svoboda prosadil, že členské země budou moci i nadále zvát i na svá zastupitelství na Kubě kubánské disidenty.

ÚNOR
2. – Prezident Václav Klaus požádal Ústavní soud (ÚS) o vyjádření, zda je evropská ústava v souladu s českou. ÚS mu sdělil, že o takové vyjádření prezident může požádat, až bude ústava schválena a předložena prezidentovi k podpisu.
3. – Skupina pravicových poslanců Evropského parlamentu (EP) z bývalých komunistických zemí včetně Jana Zahradila (ODS) podpořila požadavek, aby se případný celounijní zákaz nacistických symbolů rozšířil také na symboly komunistické.
9. – EK schválila pětiletý program sociální politiky EU předložený českým komisařem Vladimírem Špidlou.

BŘEZEN
3. – K tomuto datu měla ČR 64 směrnic EU nepřevedených v termínu do národního práva a byla tak v EU na 19. místě.
16. – EK zahájila vůči ČR řízení ve věci bilaterální smlouvy ČR s USA o letecké dopravě; stejný postup zvolila EU proti dalším 19 členským zemím unie.
18. – EK požádala ČR o vysvětlení v případě nedodržování předpisů o registraci dovážených ojetých vozidel.
21. – EK zahájila vůči ČR řízení pro porušení předpisů o dálničních známkách pro nákladní dopravu a o povolování léčiv obsahujících nevhodnou látku oxaliplatin.

23. – Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS) podala na ČR stížnost k EK kvůli neprůhlednosti stanovení cen a úhrad léků.

DUBEN
12. – EK schválila český Národní alokační plán obchodování s emisemi skleníkových plynů.

20. – Místopředseda EP Roca Vidal-Quadras a předseda ústavního výboru EP Jo Leinen vyjádřili jménem EP znepokojení nad odmítavým postojem prezidenta Václava Klause k evropské ústavě.
22. – EK schválila prodej českého holdingu Unipetrol polskému petrochemickému gigantu PKN Orlen.
28. – EP v rezoluci odsoudil diskriminaci Romů v EU; od ČR žádal zrušení vepřína v místech bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku.

KVĚTEN
12. – Skupina poslanců EP, včetně Vladimíra Železného a Miloslava Ransdorfa, předložila návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi kvůli objasnění vztahů jejího předsedy Josého Barrosa s řeckým podnikatelem Spirem Lacisem. Plénum EP návrh zamítlo 8. června 2005.

ČERVEN
29. – Poslanecká sněmovna schválila obecný zákon o referendu. Podle předlohy by se mohlo konat všelidové hlasování o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu a rovněž o evropské ústavě.

ČERVENEC
7. – EK poslala České republice varování kvůli předpisu o omezovačích rychlosti v autobusech, mikrobusech a nákladních autech, kvůli finančním vztahům ve veřejných službách a nepřenositelnosti mobilních telefonních čísel mezi operátory.
11. – EK upozornila ČR, že nepřevedla do svého práva unijní směrnici o hluku z roku 2002, a o dva dny později udělala EK totéž kvůli směrnici o autorském právu z roku 2001.
20. – EK jmenovala bývalého komisaře Pavla Teličku jedním ze šesti koordinátorů prioritních transevropských železničních sítí; na starost bude mít výstavbu a modernizaci železnice Rail Baltica z Varšavy do Helsinek.

SRPEN
3. – EK spustila proti ČR (a dalším 12 zemím EU) řízení pro porušení finančního práva na vnitřním trhu; ČR komise vytkla mj. nepřevzetí směrnic o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty, o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí a pojišťoven.

ZÁŘÍ
5. – EU vyjádřila nesouhlas s novým programem podpory zakládání zahraničních obchodních zastoupení českých firem, který v červenci spustila agentura CzechTrade. Podle EU je program nepovolenou veřejnou podporou.
13. – EK zveřejnila žebříček rychlosti přejímání evropských směrnic: ČR skončila na 20. příčce, jako nejhorší z deseti nových členských zemí.

ŘÍJEN
13. – EP zbavil imunity europoslance Vladimíra Železného.
16. – Vláda poslala do Bruselu takzvaný Národní program reforem pro příští tři roky.
19. – EK zaslala ČR varování stran směrnice o tvorbě cen léčiv a jejich hrazení z veřejného zdravotního pojištění.
20. – Brusel povolil ČR podpořit uhelný průmysl 74 miliony eur na následky hornické činnosti v letech 2003 až 2007.

LISTOPAD
3. – Česká policie zadržela osm lidí, včetně někdejšího náměstka bývalého ministra pro místní rozvoj, kvůli zpronevěře prostředků z evropského předvstupního fondu PHARE.
4. – EK zveřejnila zprávu o stavu připravenosti nových členských zemí EU na přijetí eura; ČR zatím splnila jen jeden úkol z celkových 38, které jsou nutné k přijetí eura; méně pokročilo již jenom Polsko; Slovensko již splnilo 22 kroků.
15. – Zástupce generálního ředitele pro vnější vztahy v EK Karel Kovanda byl jmenován zvláštním představitelem pro vracení ilegálních uprchlíků.
18. – Předseda EK José Barroso v Praze slavnostně otevřel Eurocentrum a poprvé představil takzvaný plán D (dialog, debata a demokracie) na širokou debatu o budoucnosti unie.
24. – EK upozornila Českou republiku, že svým přístupem k autorským právům porušuje několik mezinárodních úmluv.

EK – Evropská komise
EP – Evropský parlament

AKTUALITY

Vstup Rumunska a Bulharska v roce 2007 je stále nejistý

Dohodu o rozšíření EU o Rumunsko a Bulharsko, která byla na unijní úrovni podepsána v dubnu 2005, ratifikovalo teprve šest členských zemí. Pro přijetí jakéhokoli nového státu je však ale zásadním předpokladem ratifikace všemi 25 členy. Nejčastěji se poukazuje na to, že obě země přes upozornění EK nedokázaly dosáhnout výraznějších úspěchů v boji proti korupci. Hrozí tedy posun jejich přijetí na leden 2008.

Z dosavadních členských zemí ratifikovaly dohodu o přistoupení Rumunska a Bulharska zatím jen Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Kypr, Řecko a Estonsko. Česká republika a Itálie hodlají ratifikační proces dokončit v dohledné době, Rakousko to slíbilo udělat do konce svého předsednictví unii, tedy do 30. června.

V4 bude usilovat o unijní peníze za obnovu panelových domů

Země visegrádské čtyřky se dohodly na společném návrhu, který má pomoci k čerpání peněz evropských fondů na obnovu zastaralých bytových domů. Možnost čerpat evropské zdroje na tyto účely se otevřela s nedávným schválením finanční perspektivy pro období 2007-2013.

Postkomunistické země by rády k obnově panelových domů využily Evropský fond regionálního rozvoje, který byl v nové finanční perspektivě určen jako možný zdroj financování projektů zaměřených na bydlení. Budou se proto snažit, aby se z fondu daly hradit i úpravy sídlišť.

Země V4 nyní formulovaly alternativní znění příslušných odstavců, které předloží do Evropské komise. Návrh musí následně potvrdit i Evropský parlament. Definitivní stanovisko se očekává zhruba do konce tohoto léta.

Česká republika by na účely oprav chtěla získat ročně až miliardu korun. Tato částka by ovšem tvořila jen zlomek celkových nákladů. Větší podíl by stejně jako dosud plynul ze Státního fondu rozvoje bydlení. Podle dřívějších odhadů se náklady na opravy bytů a domů v panelákových sídlištích pohybují mezi 300 a 400 miliardy Kč.

Vystavila: Kateřina Rýparová

ZAJÍMAVÉ ODKAZY: