Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace

podrobné kontaktní údaje

     facebook

Provozní doba knihovny

Oddělení pro dospělé čtenáře, studovna
pondělí 11:00 – 16:00
úterý 9:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 9:00 – 17:00
pátek 9:00 – 16:00

Oddělení pro děti
pondělí 13:00 – 16:00
úterý 13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 13:00 – 17:00
pátek 13:00 – 16:00

Euronástěnka v Městské knihovně Lipník nad Bečvou -2-

Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace: Ústava pro Evropu, Evropská nej: jak je na tom Česká republika?, Aktuality…

ÚSTAVA PRO EVROPU

Francouzské hlasování o Euroústavě

Proti přijetí evropské ústavy hlasovalo v referendu 54,87 procenta Francouzů, pro se vyslovilo 45,13 procenta voličů. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. Francie se tak stala první zemí EU, která základní dokument odmítla. Bez souhlasu všech 25 členských států však nemůže ústava vstoupit v platnost.

Referendum provázela vysoká volební účast, která podle oficiálních údajů dosáhla 69,74 procenta ze zhruba 42 milionů oprávněných voličů.

Evropskou ústavu dosud ratifikovalo devět zemí: Litva, Slovinsko, Maďarsko, Itálie, Slovensko, Rakousko, Řecko, Španělsko a Německo. V EU již začala diskuse o tom, zda a jak má ratifikace pokračovat. Pro pokračování se podle očekávání vyslovilo současné vedení EU.

Jak rozhodli v referendu o Euroústavě v Holandsku?

Holanďané podle očekávání odmítli evropskou ústavní smlouvu. Podle konečných výsledků proti hlasovalo 61,6% voličů.

To, že Holandsko odmítne ústavní smlouvu, se očekávalo. Volební účast ale byla vyšší než politici předpokládali – vyšplhala se na 62%. Přestože má referendum v Holandsku jen poradní charakter, vláda se předem zavázala výsledek respektovat, přesáhne-li účast 30% a bude-li podíl odpůrců alespoň 55%. Obě tyto podmínky tedy byly splněny.

Předsedové tří hlavních institucí EU José Barroso (předseda Evropské komise), Jean-Claude Juncker (předseda Evropské rady) a Josep Borrell Fontelles (předseda Evropského parlamentu) v první reakci na výsledek vyzvali k pokračování ratifikace v dalších zemích EU, které se dosud k ústavní smlouvě nevyslovily. K pokračování ratifikačního procesu vyzývá i český premiér Jiří Paroubek.

Hlavní důvody holandského „Ne“ jsou ekonomického rázu. Holanďané nesouhlasí s tím, že Nizozemsko je na hlavu největším přispěvovatelem do rozpočtu EU a spojují Unii se zhoršením ekonomické situace. Projevuje se také jejich nevole k jednotné evropské měně euro. Dalším důležitým důvodem je nedostatečné přijetí posledního rozšíření unie.

O dalším osudu evropské ústavy respektive ratifikačního procesu by měli rozhodnout šéfové států a vlád na zasedání Evropské rady 16. a 17. června.

Česká republika poskytne 200 milionů na kampaň k ústavní smlouvě

Vláda České republiky vyčlení na kampaň o evropské ústavní smlouvě 200 milionů korun. Tento rok se má utratit 120 milionů, v případě parlamentní ratifikace se celková částka sníží.

Podle Petry Mašínové, ředitelky nově vzniklého odboru informování o EU na Úřadu vlády, která má kampaň na starosti, bude její charakter ryze informační. V první fázi kampaně tak rozhodně nebudou použity přesvědčovací metody. Česká republika však ještě stále nerozhodla, zda ratifikace proběhne formou lidového hlasování nebo parlamentem.

Více než polovina Čechů podporuje myšlenku evropské ústavy. Šest z deseti Čechů se přiklání k jejímu schvalování prostřednictvím lidového hlasování. Více než polovina respondentů nemá informace o obsahu ústavní smlouvy a čtvrtina se referenda nehodlá účastnit. Výsledky průzkumu zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění.

Pro ústavní smlouvu by nyní hlasovalo 51% Čechů. 23% nemá na dokument názor. Referenda se chce zúčastnit 58% Čechů – z nich vy 58% hlasovalo pro a 26% proti. Podíl lidí ochotných hlasovat se oproti únorovému průzkumu zvýšil o 5%.

Respondenti v proběhlém průzkumu také posuzovali, jak se k ústavní smlouvě staví politické strany. Nečitelný byl především postoj US-DEU. Většina Čechů o ústavní smlouvě nemá informace. Dobře informovaných se cítí pouhých 5% občanů.

EVROPSKÁ NEJ: JAK JE NA TOM ČESKÁ REPUBLIKA?

Obyvatelé
Srovnání zemí EU podle počtu obyvatel

Německo 82 500 000
Francie 59 300 000
Velká Británie 58 930 000
Itálie 56 310 000
Španělsko 42 720 000
Polsko 38 300 000
Nizozemsko 16 260 000
Řecko 10 940 000
Portugalsko 10 360 000
Belgie 10 310 000
Česká republika 10 210 000
Maďarsko 10 150 000
Švédsko 8 960 000
Rakousko 8 160 000
Slovensko 5 380 000
Dánsko 5 370 000
Finsko 5 210 000
Irsko 3 880 000
Litva 3 490 000
Lotyšsko 2 360 000
Slovinsko 1 950 000
Estonsko 1 400 000
Kypr 700 000
Lucembursko 450 000
Malta 390 000

Bohatství
Srovnání zemí EU podle HDP na hlavu občana státu

Lucembursko 50 100
Irsko 31 950
Dánsko 29 440
Velká Británie 29 010
Rakousko 28 990
Nizozemsko 27 970
Belgie 27 860
Švédsko 27 220
Francie 27 180
Finsko 26 420
Německo 25 770
Itálie 25 560
Španělsko 23 260
Kypr 20 500
Řecko 19 870
Slovinsko 19 090
Malta 17 780
Portugalsko 17 680
Česká republika 17 190
Maďarsko 14 940
Slovensko 12 860
Estonsko 12 840
Litva 12 620
Polsko 11 600
Lotyšsko 10 490

EVROPSKÁ NEJ: JAK JE NA TOM ČESKÁ REPUBLIKA?

Dálnice
Srovnání zemí EU podle délky dálnic v kilometrech

Německo 11 786
Francie 9 934
Španělsko 9 571
Itálie 6 478
Velká Británie 3 605
Nizozemsko 2 291
Belgie 1 727
Portugalsko 1 659
Rakousko 1 645
Švédsko 1 529
Dánsko 971
Řecko 742
Finsko 602
Česká republika 517
Maďarsko 448
Slovinsko 435
Litva 417
Polsko 398
Slovensko 296
Kypr 257
Irsko 125
Lucembursko 115
Estonsko 93
Lotyšsko –
Malta –

Železnice
Srovnání zemí EU podle délky železnic v kilometrech

Německo 35 986
Francie 31 385
Polsko 21 119
Velká Británie 16 994
Itálie 16 035
Španělsko 12 310
Švédsko 9 900
Česká republika 9 523
Maďarsko 7 680
Rakousko 5 980
Finsko 5 850
Slovensko 3 665
Belgie 3 454
Portugalsko 2 814
Nizozemsko 2 809
Dánsko 2 768
Lotyšsko 2 413
Řecko 2 377
Irsko 1 919
Litva 1 696
Slovinsko 1 229
Estonsko 967
Lucembursko 274
Kypr –
Malta –

EVROPSKÁ NEJ: JAK JE NA TOM ČESKÁ REPUBLIKA?

Svatby
Srovnání zemí EU podle počtu svateb na 1000 obyvatel

Kypr 15,07
Dánsko 6,82
Portugalsko 5,67
Malta 5,58
Řecko 5,20
Francie 5,13
Česká republika 5,12
Španělsko 5,08
Polsko 5,05
Irsko 4,98
Nizozemsko 4,97
Finsko 4,79
Německo 4,72
Itálie 4,54
Litva 4,53
Lucembursko 4,49
Slovensko 4,42
Maďarsko 4,28
Rakousko 4,26
Estonsko 4,14
Belgie 4,09
Švédsko 4,02
Lotyšsko 3,93
Slovinsko 3,48
Velká Británie –

Rozvody
Srovnání zemí EU podle počtu rozvodů na 1000 obyvatel

Estonsko 3,2
Litva 3,2
Česká republika 3,1
Belgie 2,8
Dánsko 2,7
Rakousko 2,6
Finsko 2,6
Velká Británie 2,6
Německo 2,4
Lotyšsko 2,4
Maďarsko 2,4
Švédsko 2,4
Lucembursko 2,3
Nizozemsko 2,3
Francie 1,9
Portugalsko 1,8
Slovensko 1,8
Kypr 1,7
Polsko 1,2
Slovinsko 1,1
Řecko 1,0
Španělsko 0,9
Irsko 0,7
Itálie 0,7
Malta –

Zdroj: MF Dnes 29. dubna 2005, výzkum Eurobarometr, který provádí Eurostat

AKTUALITY

Kde a co nejvýhodněji v EU nakoupíte?

Evropské spotřebitelské centrum (CEC) radí, jak nejvýhodněji nakupovat napříč Evropskou unií. Rozdíly mohou být někdy výrazné. Do Madridu se vyplatí zajet na nákupy, nejvýhodnější tu jsou džíny Zara a Apple iPod. Zatímco džíny těchto značek v Madridu pořídíte za 36 eur, v Bruselu zaplatíte 49,90 eur a ve Stockholmu nebo Londýně dokonce 53,10 eur. Džíny Levi\’s 501 jsou nejlacinější v Paříži. V Belgii stojí Apple iPod 299 eur, zatímco v Dublinu 369 eur a v Praze 358,55 eur.
Ne vše je ale ve Španělsku výhodné. Belgie a Düsseldorf vedou v cenách kufrů Samsonite. V Belgii se vyplatí nakupovat kosmetika a parfémy: Chanel Nr. 5 zde stojí 42,28 eur, zatímco v Paříži 49 eur a ve Stockholmu 57,65 eur. Ze srovnání cen patnácti výrobků a služeb v tuctu evropských měst vyplývá, že Praha se může pochlubit jedině nejlacinější okružní jízdou autobusem. Tu lze pořídit za 11,50 eur, což je méně než polovina proti Bruselu, nejdražším městu v této kategorii.

Podle srovnávací tabulky Evropského spotřebitelského centra (CEC) může turista popíjet v Římě kávu dvakrát levnější než v Praze, v Düsseldorfu jíst sendviče třikrát lacinější než v Praze a cestovat z letiště do města veřejnou dopravou v Budapešti a taxíkem v Bruselu za třetinovou, resp. poloviční cenu proti Praze. Ceny se však rychle mění, a tak CEC slibuje přehled, dostupný na internetové adrese

http://www.cec-ecc.be
(prozatím v němčině, francouzštině a nizozemštině), která bude každý měsíc aktualizovaná.

Na euromincích bude i Česká republika

Ministři financí eurozóny se domluvili na změně vzhledu mincí eura. Současné mince vydané v předešlých letech na své přední straně obsahují pouze vyobrazení patnácti „starých“ členských zemí EU a nereflektují tak rozšíření EU o deset nových zemí v minulém roce. Zatímco přední strana mince je pro všechny státy eurozóny stejná, design zadní strany je plně v kompetenci vydávajícího státu. Na neoficiálním setkání ministrů financí eurozóny v Lucemburku se rozhodlo, že se přední strana mincí bude měnit. „Dosáhli jsme dohody, že v zemích, které se stanou novými členy eurozóny, bude společná přední strana obsahovat celé evropské území,“ řekl lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Mince tak budou následovat bankovky, které mapu celé Evropy obsahují již od svého prvního vydání.

Změna se poprvé projeví při ražbě mincí v státech, které se chystají vstoupit do eurozóny (země s měnou euro) a přijmout tak euro v roce 2007. Jedná se o Slovinsko, Litvu, Estonsko, Lotyšsko, Kypr a Maltu. V pozdější fázi se začne postupně razit i druhá vlna již existujících mincí v současných zemích eurozóny.

ZAJÍMAVÉ ODKAZY: