Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace

podrobné kontaktní údaje

     facebook

Provozní doba knihovny

Oddělení pro dospělé čtenáře, studovna
pondělí 11:00 – 16:00
úterý 9:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 9:00 – 17:00
pátek 9:00 – 16:00

Oddělení pro děti
pondělí 13:00 – 16:00
úterý 13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 13:00 – 17:00
pátek 13:00 – 16:00

Euronástěnka v Městské knihovně Lipník nad Bečvou -2/06-

Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat:Připravenost nových členských zemí k přijetí eura, Otevření pracovních trhů EU, Příprava ČR na předsednictví EU, Řidiči v EU, Aktuality. …
ODPOVĚDNA K OTÁZKÁM O EVROPSKÉ UNII
Vážení občané,

přejeme si nejenom to, aby se v našich nástěnkách objevovaly čtivé a zajímavé informace, týkající se otázek souvisejících s našim životem v Evropské unii.
Byli bychom také rádi, kdybyste na nás směřovali Vaše dotazy, náměty a připomínky, které se vynasnažíme zodpovídat a řešit k Vaší spokojenosti.

Proto nabízíme možnost vznést písemný dotaz přes obecní úřad či dopisem na adresu:

Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc 772 00.

Můžete také telefonovat na číslo 585 220 896 nebo 775 693 055, či poslat dotaz přes internet na adresu: info@klubevropanu.cz.

Koordinátor projektu Euronástěnek a odpovědny – Kateřina Tichá

DALŠÍ INFORMACE O NAŠICH AKTIVITÁCH MŮŽETE NALÉZT NA

www.klubevropanu.cz

PŘIPRAVENOST NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍ K PŘIJETÍ EURA

Evropská komise hodnotila připravenost nováčku EU na přijetí eura

Slovinsko má podle Evropské komise nejlepší pozici ze všech zemí, které doufají v přijetí jednotné evropské měny v následujících letech. Spolu s bývalou jugoslávskou zemí mají v plánu přijmout euro v příštím roce Estonsko a Lotyšsko.

Podle evropského komisaře Almunii učinilo Slovinsko \“brilantní\“ pokrok v oblasti dodržení \“eurokritérií\“, komisi ovšem znepokojuje riziko zvýšení veřejného dluhu bez provedení důchodové reformy v zemi. Riziko nárůstu penzijních výdajů je možné podle komisaře především po roce 2010.

Estonsko a Lotyšsko budou mít podle Almunii před přijetím eura ještě hodně práce. Ocenil ovšem stejně jako u Slovinska jejich výrazný pokrok. \“Estonsko má nejnižší veřejný dluh ku HDP ze všech zemí Evropské unie a disponuje velmi dobrou fiskální politikou, existuje zde ovšem velké riziko podstatného nárůstu penzijních výdajů\“, uvedl komisař.

Estonsko má ovšem problém s inflací. Míra inflace zde v současné době činí 2,3 procenta, což je hodnota vyšší než dané kritérium, stanovené Maastrichtskou smlouvou. Podle Almunii se tento stav do konce roku 2007 nezmění. Ještě vyšší míru inflace má Lotyšsko, kde činí zhruba 7 procent, tamní vláda ovšem předpokládá, že se jí podaří toto číslo stlačit na úroveň 3,5 procenta v roce 2008. Lotyšsko předpokládalo, že přijme euro v roce 2008. Tento cíl je ovšem podle Almunii nereálný.

Komise dále potvrdila, že Česká republika přijme jednotnou evropskou měnu nejdříve v roce 2010 a Slovensko v roce 2009. Detailní připravenost jednotlivých nových členských zemích Komise prezentuje ve své zprávě hodnotící zprávě.

OTEVŘENÍ PRACOVNÍCH TRHŮ EU

Špidlova zpráva doporučila otevření pracovních trhů EU

Evropská komise(EK) vyzvala staré členské země (EU 15 před rozšířením v roce 2004), aby přestaly omezovat zaměstnávání lidí ze zemí nováčků EU. Zpráva předložená komisařem Vladimírem Špidlou neobsahuje přímé rady vládám, vyznívá však jasně ve prospěch ukončení přechodného období, po které mohou státy zacházet s pracovníky z nových zemí hůře, než s vlastními nebo s občany ze zbytku EU.

Potvrzuje ovšem zároveň, že pokud si to přejí, mohou podle „Smlouvy o přistoupení“ v restrikcích pokračovat, a to ještě tři roky, případně další dva navíc. \“Komise doporučuje, aby členské státy pečlivě zvážily, zda je pokračování restrikcí zapotřebí, a to ve světle situace na vlastních pracovních trzích a důkazů obsažených v této zprávě,\“ píše EK v opatrně formulovaných závěrech. Text doznal v posledních dnech několika úprav, také pod tlakem velkých zemí v čele s Německem, které mají v úmyslu kvůli domácímu veřejnému mínění v omezeních pokračovat.

EK na statistických údajích dokazuje, že obavy z masové migrace za prací se nepotvrdily, příchod pracovníků z nových zemí naopak těm starým prospěl. Dokládá, že na pohyb pracovníků v EU má více než administrativní přechodné období vliv poptávka a nabídka, že lidé z nových zemí nevytlačují domácí pracovníky, ale naopak obsazují místa tam, kde se lidí nedostává. Ukazuje také, že pracovníci z nových zemí jezdí do západní Evropy pracovat, nikoli využívat sociálních výhod.

Státní příslušníci nových členských států (EU 10) představovali méně než 1 % pracovní síly ve všech zemích kromě Rakouska (1,4% v roce 2005) a Irska (3.8 % v roce 2005). Největší relativní příliv pracovníků zaznamenalo Irsko. To přispělo k jeho velmi dobrým hospodářským výsledkům.

Bez omezení se mohou Češi, Slováci, Poláci a další ucházet zatím o práci v Británii, v Irsku a ve Švédsku. Zpráva poukazuje na dobré zkušenosti těchto zemí a zaměřuje se na zbývajících dvanáct, jež se musí do konce dubna rozhodnout, zda se k první trojici připojí či nikoli. Z dosavadních náznaků vyplývá, že svůj pracovní trh by mohly nově otevřít Finsko, Španělsko a Portugalsko. Naopak Německo a Rakousko již oznámily, že budou v restrikcích pokračovat.

Evropská komise ani v náznaku nepočítá s tím, že by země bývalé \“patnáctky\“ postupovaly odlišně vůči jednotlivým nováčkům, ačkoli to je teoreticky možné.

V mnoha západoevropských zemích je rozhodování o této věci složitou vnitropolitickou otázkou, protože v sázce je více psychologie domácího obyvatelstva než objektivní ekonomické argumenty. Předloňské rozšíření EU je mnohde nadále vnímáno jako ohrožení, což ukázaly debaty před referendy o euroústavě ve Francii a v Nizozemsku. V Itálii je tato otázka ze stejného důvodu tabu do dubnových parlamentních voleb. Belgická, nizozemská, dánská a další vlády povedou ještě vnitřní diskuse.
Kdo pracuje ve \“starých\“ zemích EU
(jednotlivé národnosti v procentech)

Stát
* lidé z nových zemí: %
* EU 15: %
* místní: %
* mimo EU: %
_____________________________

Belgie

* lidé z nových zemí: 0,2 %
* EU 15: 5,8 %
* místní: 91,3 %
* mimo EU: 2,8 %
________________________________
Dánsko

* lidé z nových zemí: 0,2 %
* EU 15: 1,1 %
* místní: 96,4 %
* mimo EU: 2,4 %
________________________________
Německo

* lidé z nových zemí: 0,7 %
* EU 15: 2,8 %
* místní: 89,5 %
* mimo EU: 7,0 %
_________________________________

Řecko

* lidé z nových zemí: 0,4 %
* EU 15: 0,3 %
* místní: 94,0 %
* mimo EU: 5,3 %
_________________________________

Španělsko

* lidé z nových zemí: 0,1 %
* EU 15: 1,2 %
* místní: 90,5 %
* mimo EU: 8,1 %
_________________________________

Francie

* lidé z nových zemí: 0,1 %
* EU 15: 1,9 %
* místní: 94,4 %
* mimo EU: 3,6 %
_________________________________

Irsko

* lidé z nových zemí: 2,0 %
* EU 15: 3,0 %
* místní: 92,3 %
* mimo EU: 2,8 %
_________________________________

Lucembursko

* lidé z nových zemí: 0,3 %
* EU 15: 37,6 %
* místní: 57,9 %
* mimo EU: 4,2 %
_________________________________

Nizozemsko

* lidé z nových zemí: 0,1 %
* EU 15: 1,4 %
* místní: 95,7 %
* mimo EU: 2,8 %
_________________________________

Rakousko

* lidé z nových zemí: 1,4 %
* EU 15: 1,9 %
* místní: 89,2 %
* mimo EU: 7,5 %
_________________________________

Portugalsko

* lidé z nových zemí: 0,0 %
* EU 15: 0,4 %
* místní: 97,0 %
* mimo EU: 2,6 %
_________________________________

Finsko

* lidé z nových zemí: 0,3 %
* EU 15: 0,4 %
* místní: 98,3 %
* mimo EU: 1,0 %
_________________________________

Švédsko

* lidé z nových zemí: 0,2 %
* EU 15: 2,3 %
* místní: 94,8 %
* mimo EU: 2,7 %
_________________________________

Velká Británie

* lidé z nových zemí: 0,4 %
* EU 15: 1,7 %
* místní: 93,7 %
* mimo EU: 4,3 %
_________________________________

EU 25

* lidé z nových zemí: 0,3 %
* EU 15: 1,7 %
* místní: 93,7 %
* mimo EU: 4,3 %
_________________________________

PŘIPRAVA ČR NA PŘEDSEDNICTVÍ EU

Česká republika se chystá na řízení unie

České úředníky a diplomaty čeká během půlročního předsednictví naší země v roce 2009 dva tisíce oficiálních jednání, která budou muset řídit. Kromě toho se musí připravit na další tisíce neoficiálních schůzek. Za tři roky bude český ministr zemědělství řídit zemědělství celé Evropské unie, včetně mořského rybolovu. Stejně na tom budou i jeho kolegové. Ministr zahraničí Cyril Svoboda navrhuje postupy, jak se na toto období co nejlépe připravit. Ministři většinou s jeho koncepcí, která počítá i s novým ministrem pro unii, prozatím nesouhlasili.

Ministerstvo zahraničí zpracovalo dokument pojednávající o koncepci přípravy, který říká, že české předsednictví bude stát zhruba 1,75 miliardy korun v letech 2007 až 2009. Z toho jenom samotná mise u Evropských společenství, jejíž diplomaté ponesou velkou část zátěže, bude stát o téměř 600 miliónů více než za běžného provozu. Podle předběžných plánů by na misi mělo nastoupit několik desítek nových diplomatů. Ministerstvo zahraničí spočítalo, že jedno neformální setkání zástupců 25 států stojí asi třicet miliónů a neformální summit 270 miliónů korun. Neformální akce se přitom často konají v předsedající zemi.

Naši zemi přitom čekají během předsednictví velké úkoly: hlavní prioritou totiž bude reforma společné zemědělské politiky, která byla odložena právě na rok 2009. Během českého předsednictví proběhnou také volby do Evropského parlamentu a současní komisaři budou končit ve funkcích. Zároveň začnou jednání se starými členskými státy, které se mají rozhodnout, zda na svůj pracovní trh pustí třeba Poláky nebo Čechy. Otevření trhu bude podle Svobodova materiálu česká priorita. Napilno by měl mít i budoucí ministr dopravy. Ten se bude snažit o budování celoevropské dopravní sítě a dokončení systému Galileo.

Ministr Svoboda také upozorňuje na fakt, že čeští diplomaté budou zastupovat unii u všech mezinárodních institucí. \“Je pravděpodobné, že do našeho předsednictví spadnou i vrcholné summity mezi EU a USA, Ruskem a Japonskem,\“ vypočítává dokument další z úkolů. V roce 2009 budou také čeští úředníci dokončovat rozhovory s Chorvatskem, které by mělo do unie v této době vstupovat.

ŘIDIČI V EU

Evropští řidiči budou muset více odpočívat

Řidiči kamionů a autobusů v Evropské unii si napříště budou muset od volantu více povinně odpočinout, aby ubylo vážných dopravních nehod na evropských silnicích.

Tato změna vyplývá z nových předpisů o pracovní době řidičů z povolání, kterou definitivně schválil Evropský parlament. Podle nových pravidel budou muset řidiči věnovat denně souvislému odpočinku nejméně 12 hodin, rozdělených do tří a devítihodinového bloku.Za volantem by řidič neměl strávit více než devět hodin denně; hodinu navíc bude možné přidat nejvýše dvakrát do týdne.

Zatímco dosud mohou řidiči kamionů a autobusů řídit až 74 hodin týdně, od nynějška půjde jen o 56 hodin, respektive 90 hodin během dvou následujících týdnů. Každé dva týdny řidiči také budou muset strávit alespoň 45 hodin v kuse povinným odpočinkem.

Nové předpisy se mají po vstupu v platnost vztahovat i na řidiče třetích zemí jezdících po silnicích v EU. Nad dodržováním pravidel má bdít rostoucí počet kontrol i digitální tachografy, které budou v nových vozidlech v EU povinné od 1. května. Ty nebude možné tak snadno ošálit jako dosavadní analogová zařízení.

Členské státy budou muset od roku 2008 zkontrolovat každoročně alespoň dvě procenta pracovních dnů řidičů, od roku 2010 tři procenta. Přestupky, spáchané v jedné členské zemi, budou postižitelné i v jiném státu. Avšak sankce se nepodařilo sladit; spadají totiž do výlučné kompetence členských zemí. Za porušování předpisů nemají napříště odpovídat jen řidiči, kteří často čelí tlaku zaměstnavatelů, ale i přepravci.

Z výsledků policejních kontrol v ČR předloni vyplynulo, že bezpečnostní přestávky nedodržoval každý osmý z kontrolovaných řidičů.

AKTUALITY

Belgii již nic nebrání v přijetí euroústavy

Vlámský parlament schválil ústavní smlouvu Evropské unie a odstranil tak poslední překážku pro její formální ratifikaci Belgií. Ta se tak stane 14. zemí z 25, které smlouvu ratifikovaly. Ke stejnému kroku se chystá i estonský parlament.

Dokument byl v Belgii schválen velkou většinou vlámských zastupitelů (84 hlasů). Proti se vyslovilo 29 poslanců. Schválení belgickou stranou tak přinese vyšší podporu ratifikaci ústavy, která byla pozastavena poté, co ji loni na jaře v referendu odmítla většina voličů ve Francii a v Nizozemsku.

Stále ovšem platí, že evropskou ústavní smlouvu musí schválit všichni členové EU. Vlámský regionální parlament byl poslední instancí, kterou musela ústava v Belgii projít. Složitý federální systém země vyžaduje, aby se vyslovily všechny zastupitelské sbory, kterých je celkem sedm.

Ústavní smlouvou se začal zabývat i estonský parlament; čeká se, že jednání potrvá řadu měsíců. Podle ministra zahraničí Urmase Paeta chce Estonsko ukázat ostatním členským státům, že unie smlouvu potřebuje.

Předseda ústavního výboru Evropského parlamentu Jo Leinen považuje tyto události za povzbudivé. Upozornil, že po belgickém \“ano\“ schválila ústavu již nadpoloviční většina států, kde žije také většina obyvatel EU. Vyzval severské země a zvláště Finsko, aby se připojily a zařadily ústavu na pořad jednání parlamentů – Finové mají podle něj zvláštní povinnost ukázat cestu, protože se od července ujmou předsednictví v unii.

Leinen předpokládá, že EU na nejvyšší úrovni vyhlásí v červnu 2007 pokračování ratifikačního procesu; bylo by proto dobré, kdyby do té doby tento krok učinilo co nejvíc států. Ty zbývající by se pak ocitly pod tlakem, aby ratifikační proces dokončily. Období \“přemýšlení však může vést i k jiným závěrům, například k vypracování nové základní smlouvy nebo k tomu, že budou použity jen některé prvky z té neschválené. První náznaky, čemu dávají členské státy přednost, přinese summit EU konaný letos v červnu.

Komise připravila nový komunikační plán

Evropská komise zveřejnila \“bílou knihu\“, která by měla přispět ke zlepšení komunikace s občany členských zemí a umožní jim zpětnou vazbu. Mezi opatření dokumentu patří například vytvoření nezávislé evropské tiskové agentury, digitální propojení evropských knihoven, vznik školícího střediska pro učitele či sestavení kodexu pravidel, jimiž by se řídili lobbyisté.

Dokument předkládá evropská komisařka Margot Wallströmová a je určitou formou reakce na loňské odmítnutí evropské ústavní smlouvy v referendech ve Francii a v Nizozemsku. Byla koncipována jako stěžejní dokument \“přemýšlecího období\“, jehož dosavadní výsledky má unie přetřásat na červnovém summitu. Dokument navrhuje provedení opatření nejen na úrovni institucí EU, ale také na úrovni vlád, regionálních a obecních orgánů, politických stran, v součinnosti s občanskými sdruženími a nevládními organizacemi.

Komise plánuje zřízení internetové stránky ve všech jazycích EU, na níž budou lidé moci reagovat na její návrhy. Ty budou také předmětem řady konferencí s co nejširším záběrem. Názory lidí a jejich případné změny zmapuje během jara několik průzkumů veřejného mínění. Konzultační období skončí v červnu, pak přijde vyhodnocení. Školy v zemích EU by měly zařadit do osnov dějiny evropské integrace a základní informace o institucích, struktuře a pravomocích unie. Navrhuje se spustit program \“občané pro Evropu\“, který by vtahoval lidi do debat o unii a o jejím smyslu a budoucnosti, jež by se konaly na všech úrovních.

Informování a komunikace se mají řídit souborem zásad a norem shrnutých v „chartě“, jež by dobrovolně zavazovala všechny účastníky evropské debaty respektovat základní pravidla. Komise si uvědomuje, že jediným účinným způsobem komunikace jsou média. Hlavním úkolem tohoto komunikačního plánu je dát unii lidskou tvář, zdůrazňovat a vysvětlovat její národní, regionální a lokální rozměr.

Vystaveno 8. 3. 2006

Vystavila: K. Rýparová

ZAJÍMAVÉ ODKAZY: