Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace

podrobné kontaktní údaje

     facebook

Provozní doba knihovny

Oddělení pro dospělé čtenáře, studovna
pondělí 11:00 – 16:00
úterý 9:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 9:00 – 17:00
pátek 9:00 – 16:00

Oddělení pro děti
pondělí 13:00 – 16:00
úterý 13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 13:00 – 17:00
pátek 13:00 – 16:00

Euronástěnka v Městské knihovně Lipník nad Bečvou -3/06-

Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat:Pracovní trh EU, Eurozatykač, Institut pro rovnost pohlaví, Evropský registr nebezpečných aerolinek, Aktuality. …
ODPOVĚDNA K OTÁZKÁM O EVROPSKÉ UNII
Vážení občané,

přejeme si nejenom to, aby se v našich nástěnkách objevovaly čtivé a zajímavé informace, týkající se otázek souvisejících s našim životem v Evropské unii.
Byli bychom také rádi, kdybyste na nás směřovali Vaše dotazy, náměty a připomínky, které se vynasnažíme zodpovídat a řešit k Vaší spokojenosti.

Proto nabízíme možnost vznést písemný dotaz přes obecní úřad či dopisem na adresu:

Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc 772 00.

Můžete také telefonovat na číslo 585 220 896 nebo 775 693 055, či poslat dotaz přes internet na adresu: info@klubevropanu.cz.

Koordinátor projektu Euronástěnek a odpovědny – Kateřina Tichá

DALŠÍ INFORMACE O NAŠICH AKTIVITÁCH MŮŽETE NALÉZT NA

www.klubevropanu.cz

PRACOVNÍ TRH EU

Francie postupně uvolní svůj pracovní trh

Francie přistoupí k \“postupnému a kontrolovanému\“ uvolnění restrikcí přístupu lidí z nových zemí Evropské unie na svůj pracovní trh. Po schůzce kabinetu, který se touto otázkou zabýval, to oznámil předseda vlády Dominique de Villepin. Uvedl, že odstranění restrikcí se bude týkat nejdříve některých pracovních oborů, kde má Francie problémy se získáváním pracovních sil. Jednotlivé detaily postupného uvolňování trhu budou ještě doladěny během jednání se sociálními partnery.

Francie musí podobně jako další \“staré\“ země EU, které přechodné omezení vstupu na svůj pracovní trh zavedly, oznámit své rozhodnutí ohledně jeho dalšího uplatňování do konce tohoto dubna. Omezení se týká osmi středoevropských a východoevropských nových členských států včetně České republiky a Slovenska.

Omezení volného pohybu pracovních sil z většiny nových členských zemí EU zavedlo při jejich vstupu v roce 2004 dvanáct z patnácti předchozích členských států. Výjimku tvořily Irsko, Británie a Švédsko. V minulých dnech oznámily úmysl se k nim připojit Finsko, Portugalsko a Španělsko. Naopak Německo a Rakousko chtějí omezení zachovat. Jeho maximální doba je sedm let, tedy do roku 2011.

Při nedávném jednání s francouzským ministrem-zmocněncem pro pracovní vztahy a zaměstnanost Gérardem Larcherem se tři z pěti hlavních odborových ústředen vyslovily pro okamžité uvolnění restrikcí. Další dvě zaujaly rezervovanější postoj, podobně jako podnikatelská organizace Medef. Postoj Francie je ovlivněn nynější situací na jejím pracovním trhu. Nezaměstnanost přes určité snížení v posledních měsících stále dosahuje 9,6 procenta a mezi mladými lidmi je dvaapůlkrát vyšší. Obavy z údajného ohrožení pracovních míst v zemi kvůli hypotetickému příchodu lidí z nových členských zemí EU sehrály určitou roli také při loňském referendu, ve kterém Francouzi odmítli navrhovanou ústavu EU.

Belgie nováčkům pracovní trh neotevře

Ani pro letošní rok neotevře Belgie svůj pracovní trh osmi post-komunistickým zemím v Evropské unii. Ačkoliv experti doporučovali otevřít belgické hranice volnému pohybu pracovních sil, vláda své rozhodnutí odůvodnila obavami z přílivu pracovníků, kteří by svou ochotou pracovat za minimální mzdu vytlačovali Belgičany z práce. Ještě před uvolněním trhu je prý třeba rozběhnout elektronický systém, který by registroval pracovní podmínky všech cizinců.

Finsko svůj pracovní trh Čechům otevře

Češi a občané dalších sedmi nových členských států Evropské unie budou moci od května letošního roku pracovat ve Finsku. Vláda této severské země uvedla, že v květnu otevře hranice občanům zemí, které před dvěma lety vstoupily do EU.

Finsko v roce 2004 využilo možnosti přechodně zakázat volný pohyb osob ze zemí střední a východní Evropy, stejně jako většina států tehdejší evropské patnáctky. Občané nových členských zemí ve Finsku dostali pracovní povolení, jen když o dané zaměstnání neměl zájem žádný finský občan. To má od května skončit. Přechodná omezení volného pohybu pracovníků od května hodlají zrušit také Portugalsko a Španělsko. Činitelé obou zemí opakovaně potvrdili, že jejich vlády mají v úmyslu otevřít hranice od května.

V Bruselu se stále častěji objevují zprávy, podle kterých svůj pracovní trh chce otevřít Řecko a částečně uvolnit i Dánsko. Pro by prý byly i další vlády. Ve většině zemí je ovšem veřejné mínění výrazně proti uvolnění hranic pro pracovníky z východní Evropy. Obyvatelé většiny z patnáctky starých členů EU mají strach, že otevření hranic povede k růstu nezaměstnanosti. Právě tyto obavy ale vyvrací výše zmíněná zpráva Evropské komise, kterou v Bruselu zveřejnil český eurokomisař Vladimír Špidla. Země, které svůj trh otevřely, na tom podle českého eurokomisaře spíše vydělaly než ztratili.

EUROZATYKAČ

Sněmovna schválila rozšíření platnosti eurozatykače

Novela trestního řádu, schválená poslanci, umožňuje českým soudům nařízení nařizovat zatčení českých občanů v celé Evropské unii bez časového omezení.

České soudy zřejmě budou moci nařizovat zatčení českých občanů v celé Evropské unii bez časového omezení. Stejná pravidla by se týkala i vydávání cizinců do zemí EU. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou ve středu schválila sněmovna. Normu posoudí ještě Senát a prezident.

Podle současné úpravy se eurozatykač nevztahuje na trestné činy spáchané před listopadem 2004, kdy zákon začal platit. Některé státy proto odmítají vydávat do České republiky lidi, kteří jsou podezřelí ze spáchání trestných činů před tímto datem. Zákon by měl dále před pravomocí cizího státu chránit Čechy, kteří spáchali trestný čin v cizině před přijetím eurozatykače.

Mezi země, které dosud odmítali některé podezřelé Čechy vydávat, patří Irsko, Kypr, Nizozemsko, Španělsko, Británie, Lotyšsko, Polsko a Švédsko. Zásadním problémem je podle ministerstva spravedlnosti Irsko, protože se odtud nedaří dostat dva podezřelé z takzvaného „Berdychova gangu“.

Rozšíření platnosti eurozatykače podpořily všechny parlamentní strany s výjimkou komunistů. Pro byla i většina poslanců opoziční ODS, která zákon v minulosti odmítala. Nová úprava je ale podle stínového ministra spravedlnosti za ODS Jiřího Pospíšila přijatelná, protože se netýká předávání českých občanů do zahraničí. Právě obavami o právní jistoty českých občanů ODS zdůvodňovala svůj odmítavý postoj vůči eurozatykači.

Zatykač byl v EU zaveden jako reakce na teroristické útoky ve Spojených státech z 11. září 2001. Má usnadnit pronásledování a trestání pachatelů zvlášť závažných trestných činů. Nahrazuje dosavadní těžkopádnou proceduru extradice a umožňuje vydávání vlastních občanů k potrestání do ciziny.

INSTITUT PRO ROVNOST POHLAVí

Pro vznik nové unijní agentury se vyslovilo 370 poslanců Evropského parlamentu, proti bylo 256. Evropský institut pro rovnost mezi ženami a muži by měl začít působit od příštího roku. O sídlo agentury momentálně bojují tři členské země.

Z nedávné zprávy Evropské komise o stavu rovnosti v EU vyplývá, že Evropanky v průměru nadále vydělávají o 15% méně než muži, rovněž míra zaměstnanosti žen je o 15% nižší než u mužů. Skrytou nerovnost podle zprávy ilustruje například i to, že třeba Španělé ročně stráví péčí o své blízké 52 milionů hodin, zatímco Španělky více než čtyřnásobek. V probíhající anketě serveru
Aktuálně, která klade otázku „Proč podle vás mají čeští muži zpravidla vyšší platy než ženy na stejných pozicích?“ odpovědělo 62% respondentů, že se jedná o důkaz faktické diskriminace žen.

Evropský institut pro rovnost mezi ženami a muži by měl od příštího roku shromažďovat a analyzovat data z jednotlivých členských zemí související s diskriminací na základě pohlaví, např. rovnost příležitostí na pracovním trhu, odměňování nebo přístupu a působení v politických funkcích. Získané informace by se měly odrazit ve formulování nových politik Unie. Rozpočet nové agentury by měl v příštích sedmi letech dosáhnout 52 milionů eur.

O umístění sídla agentury na svém území se uchází Slovensko, Slovinsko a Litva. Zájem oficiálně projevila i Praha, ovšem hlasy lobující za Českou republiku v tomto smyslu na rozdíl od ostatních tří kandidátů na zasedání EP nezazněly. Náměstek ministra práce Čestmír Sajda pro ČTK uvedl, že kandidatura Prahy stažena nebyla, i když očekává, že vláda znovu posoudí, zda se zaměří na získání sídla technologického institutu či institut pro rovnost mezi muži a ženami.

Po schválení v prvním čtení se návrh i s přidanými změnami vrací do Rady. Kdy bude definitivně schválen, není zatím zřejmé. Evropský institut pro rovnost mezi ženami a muži by ale měl začít pracovat od roku 2007. O sídle nové agentury musí rozhodnout Evropská rada. Podle komisaře Špidly však zákulisní jednání ještě ani nezačala a tak je nepravděpodobné, že by bylo rozhodnuto již na blížícím se jarním summitu EU.

EVROPSKÝ REGISTR NEBEZPEČNÝCH AEROLINEK

Registr nebezpečných aerolinek dostal zelenou
Experti členských zemí EU souhlasili s vytvořením všeobecného registru \“nebezpečných\“ leteckých společností, kterým by byla zakázána působnost na území Evropské unie. Podnětem k vytvoření listiny bylo v minulém roce několik leteckých neštěstí, při kterých zahynulo více jak 500 lidí. Evropská komise je nyní připravena přijmout legislativu, která by vytvoření takového seznamu umožnila a povolila uvalení moratoria na aerolinky, které se na \“černé listině\“ objeví. Nové opatření by mělo podle záměrů EK přispět k ochraně evropských letišť, používání starých typů letounů a k větším pravomocem inspektorů, kteří by měly nedostatky leteckých společností odhalovat.

Vytvoření seznamu vstoupí oficiálně v platnost 24.března, kdy bude oficiálně publikováno v evropském legislativním žurnálu. Seznam bude pravidelně každé tři měsíce aktualizován. Aerolinky tak budou mít šanci v případě nápravy nedostatků seznam opustit. Budou mít také možnost se bránit proti neoprávněnému zařazení na listinu přímo u Evropské komise nebo u Evropského soudního dvora, jako poslední instance. Pasažéři si budou moci ověřit bezpečnost svého leteckého přepravce v dokumentu, který bude každému k dispozici na internetových stránkách. Pokud si přece jen lidé rezervují letenku u aerolinky, která se bude nacházet na seznamu, budou mít možnost získat své peníze zpět a nebo jim bude muset být zařízen jiný spoj do cílové destinace.

Před zavedením centrálního registru své národní seznamy zveřejnily čtyři evropské země. Na britské \“černé listině\“ se objevily aerolinky z Rovníkové Guineje, Gambie, Libérie, Tádžikistánu, Sierry Leone, Kamerunu, Albánie nebo Demokratické republiky Kongo. Podle Francie mezi nebezpečné letecké společnosti patří Air Koryo (KLDR), Air Saint Thomas (USA), International Air Services (Libérie), Phuket Airlines (Thajsko) a národní aerolinka Mosambiku. Belgie označila za nevěrohodné společnosti z Ukrajiny, Středoafrické republiky, Egypta, Arménie, Demokratické republiky Kongo, Lybie, Nigérie, Ghany a Rwandy. Švýcarsko na svůj seznam zařadilo pět společností: z Ázerbájdžánu, Egypta, Bulharska, Libanonu a Nigérie.

AKTUALITY

Komise chce změnit pravidla pro dovoz zboží pro vlastní potřebu

Evropská komise připravila návrh směrnice, podle které by se od 1. ledna příštího roku změnily podmínky pro dovoz zboží pro vlastní spotřebu ze třetích zemí. Clo na dovoz zboží pro vlastní spotřebu podléhá v Evropském společenství společné regulaci od roku 1969. Směrnice z tohoto roku byla ovšem již několikrát doplňovaná. Při poslední novelizaci se v roce 1994 zvýšila hranice, do níž je dovážené zboží osvobozené od cla, na 175 eur. Komise zdůvodňuje novou směrnici zastaralostí současné legislativy. Původní verze se totiž ještě vztahovala na převoz zboží mezi členskými státy, na který už od roku 1993 žádná omezení neplatí. Stará verze také přestala vyhovovat poté, co má ES po posledních rozšířeních společnou hranici s Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem.

Návrh směrnice obsahuje následující změny:
* zvýšení a diferenciace stávajícího limitu pro osvobození od daní ze 175 eur na 500 eur pro cestující v letecké dopravě a 220 eur pro ostatní cestující;

* zrušení kvantitativního omezení na dovoz parfémů, kávy a čaje;

* zavedení kvantitativního omezení na dovoz piva ve výši 16 litrů a zvýšení omezení u vína ze 2 na 4 litry;

možnost členských států snížit na základě ochrany zdraví občanů hranici kvantitativních omezení na dovoz tabákových výrobků;

Komisař zodpovědný za daně, László Kovács, věří, že budou mít ze zvýšení limitu prospěch nejen cestující, ale i členské státy, které sníží administrativní náklady při výběru cla z dováženého zboží s nízkou hodnotou. Komise odeslala návrh směrnice i s důvodovou zprávou Radě a Evropskému parlamentu. Ty se jím budou dále zabývat v rámci legislativního procesu.

Evropský parlament chce zvýšit podporu Unie v oblasti zdraví

Z unijního rozpočtu na léta 2007-13 chtějí europoslanci na příslušný akční program vyčlenit 1,5 miliardy eur. Zdravotnictví sice patří výhradně do kompetence členských států, Evropská unie však jejich politiku doplňuje. Europoslanci chtějí, aby Unie v zájmu občanů toto úlohu hrála v plném rozsahu. Poslanci tak např. naléhají na usnadnění mobility pacientů. Zvláštní pozornost by se měla věnovat i nerovnostem v oblasti zdraví v nových členských státech EU či přínosu komplementární a alternativní medicíny.

Členské země EU se dohodly na mírném navýšení rozpočtu EU

Členské země EU odsouhlasily mírné navýšení sedmiletého rozpočtu společenství na roky 2007-13. Velvyslanci \“pětadvacítky\“ v Bruselu dali předsedajícímu Rakousku mandát, aby v tomto smyslu vyjednávalo s Evropským parlamentem. Konkrétní suma se bude před schůzkou s EP a Evropskou komisí ještě projednávat, podle zdrojů v Radě EU by však neměla překročit dvě miliardy eur.

Český velvyslanec při EU Jan Kohout upřesnil, že dodatečné peníze by měly být určeny na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU, na vědu, výzkum, inovace a vzdělání. Připustil, že tento ústupek nemusí uspokojit požadavky parlamentu, který požaduje vyšší sumy, obvykle ovšem na tytéž účely. \“Spoléhá se na to, že také europoslanci si uvědomují, že pokud nebude dohoda, nebude ani čerpání; pokud by dohodu zmařili, nesli by za to odpovědnost vůči veřejnosti,\“ uvedl.

EP upozorňuje na to, že prosincový summit schválil rozpočet, který neumožňuje dostatečně financovat výzkum, inovace a vzdělání, tedy oblasti, jež EU oficiálně propaguje jako klíčové pro rozvoj konkurenceschopnosti. Nelíbí se mu také množství peněz na kulturu a na rozvoj transevropských dopravních sítí. Rozpočtový výbor EP schválil návrh rezoluce, která nastoluje možnost se uchýlit k jednoletému finančnímu plánování v EU, pokud by se sedmiletý výhled nepodařilo dohodnout. Nedosáhnou-li Rakušané s EP na následující schůzce shody, má být návrh na jednoleté plánování předložen plénu parlamentu.

\“Pětadvacítka\“ se v prosinci na nejvyšší úrovni dohodla, že v příštích sedmi letech bude hospodařit s 862,3 miliardy eur, což odpovídá 1,045 procenta hrubého národního důchodu členských zemí. Dnes unie utrácí asi 1,1 procenta. Hlavními položkami v rozpočtu zůstalo zemědělství a financování projektů v chudších zemích a regionech.

Vystaveno 3. 4. 2006

Vystavila: K. Rýparová

ZAJÍMAVÉ ODKAZY: