Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace

podrobné kontaktní údaje

     facebook

Provozní doba knihovny

Oddělení pro dospělé čtenáře, studovna
pondělí 11:00 – 16:00
úterý 9:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 9:00 – 17:00
pátek 9:00 – 16:00

Oddělení pro děti
pondělí 13:00 – 16:00
úterý 13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 13:00 – 17:00
pátek 13:00 – 16:00

Euronástěnka v Městské knihovně Lipník nad Bečvou -4-

Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat: Ústavní smlouva, Předsednictví EU, Evropské občanství, Aktuality … ÚSTAVNÍ SMLOUVA

Aktuální stav schvalovacího procesu euroústavy

Ústavní smlouvu již schválily tyto členské státy EU:

Litva (11. listopadu 2004, parlament),

Maďarsko (20. prosince 2004, parlament),

Slovinsko (1. února 2005, parlament),

Španělsko (18. května 2005, referendum),

Itálie (6. dubna 2005, parlament),

Řecko (19. dubna 2005, parlament),

Slovensko (11. května 2005, parlament),

I když slovenský parlament ústavní smlouvu schválil, slovenský ústavní soud prozatím její ratifikaci pozastavil. Pozastavení ratifikace je důsledkem toho, že soud přijal podnět z řad občanů, podle kterých se mělo o ústavě rozhodnout v referendu. Řešení celého sporu může mít dvě východiska. Ústavní soud buď podnět občanů zamítne a tím Slovensko po podpisu ústavy prezidentem vstoupí do státního svazku s jinými zeměmi EU, a nebo rozhodne o nutnosti přijmout k celé ratifikaci ústavní zákon, který by musel být potvrzen občany v referendu.

Rakousko (25. května 2005, parlament),

Lotyšsko (2. června 2005, parlament),

Kypr (30. června 2005, parlament),

Malta (6. července 2005, parlament),

Lucembursko (10. července 2005, referendum, ve kterém řeklo 43 procent hlasujících „NE“ a 57 procent řeklo „ANO).

Belgický parlament schválil ústavu na jaře 2005, zbývá hlasování v regionálních sněmech. Také německý parlament se vyslovil pro (12. a 27. května 2005), ale prezident ji podepíše až poté, co ústavní soud prošetří žalobu na slučitelnost textu s německou ústavou.

Ústavní smlouvu odmítly:

Francie (29. května 2005, referendum),

Nizozemí (1. června 2005, referendum).

Schvalování smlouvy odkládají:

Velká Británie (plánováno referendum),

Dánsko (referendum),

Česká republika (patrně referendum),

Finsko (parlament),

Irsko (referendum),

Polsko (patrně referendum),

Portugalsko (referendum),

Švédsko (parlament).

Schvalování smlouvy neodloží:

Estonsko (parlament, podzim 2005).

Vláda schválila novou evropskou informační kampaň

Vláda ČR na svém posledním zasedání (13.7.2005) schválila návrh Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR. Cílem koncepce je přispět k vyšší informovanosti občanů a rozproudit celonárodní debatu o evropské problematice. Dokument reflektuje změny, k nimž v Evropské unii došlo v posledních týdnech, včetně posunu ve vnímání debaty o budoucnosti EU a o Smlouvě o Ústavě pro Evropu. Obsah koncepce je v souladu s Deklarací Evropské rady z 16.-17. června 2005, jež za hlavní úkol vlád členských států považuje nastartování celonárodní diskuse a odstranění informačního deficitu.

Koncepce představuje devět komunikačních okruhů, z nichž čtyři byly vybrány jako priority pro rok 2005. Priorita Členství České republiky v Evropské unii se zaměří na dopady členství v oblasti ekonomiky, právního prostředí a kvality života občanů. Priorita Rozcestník pro evropské peníze si klade za cíl přiblížit výsledky a možnosti evropských programů a fondů. Třetí prioritou je Budoucnost Evropy, která zahrne např. diskusi o dalším směřování a rozšiřování EU, ústavní smlouvě, aktuálních programech a dokumentech či o reformě společné zemědělské politiky. Čtvrtým tématem je projekt EU do škol, jehož cílem je zvýšit informovanost cílové skupiny učitel-žák-rodič v aktuální problematice EU.

Nástrojem komunikace témat bude integrovaný informační systém. Bude založen na pěti pilířích: Eurocentra, Eurofon, Euroskop, Informační bulletin a grantový systém. Eurocentra se stanou základem koordinované informační sítě, Eurofon nahradí dosavadní Zelenou linku, kvalitativní změnou projde internetový portál Euroskop a o aktivitách veřejné správy v oblasti EU bude podávat zprávu Informační bulletin. Grantový sytém se zaměří na podporu projektů neziskového sektoru s cílem zvýšit informovanost veřejnosti a rozproudit diskusi o evropských tématech. O grant se budou moci hlásit fyzické i právnické osoby, jejichž projekty vybere nezávislá výběrová komise dle závazných metodik.

Nový informační systém nahradí doposud roztříštěný a nepřehledný systém mnoha malých specializovaných míst. Bude také občanům mnohem srozumitelnější.

Máte zájem o vlastní výtisk ústavní smlouvy?

Zájemci o výtisk českého překladu Smlouvy o Ústavě pro Evropu jej mohou nyní zdarma získat nejen v Informačním centru EU (ICEU) v Praze. V ostatních regionech ČR bude k dispozici pro zájemce do dvou týdnů. Vláda nechala vytisknout 50.000 kusů nové smlouvy. Samotný překlad smlouvy má 192 stran, dalších téměř 300 stránek tvoří přílohy – protokoly a prohlášení.

PŘEDSEDNICTVÍ EU

Předsednictví EU převzala Velká Británie

Britský premiér Tony Blair převzal 1. července na půl roku předsednictví Evropské unie za velmi nezvyklé situace. Británie je jedním z pólů nynější debaty o budoucím směřování unie, a tak sotva může plnit tradiční roli nestranného předsedy zprostředkujícího mezi různými tábory.

Hlavním úkolem půlročního britského předsednictví v Evropské unii bude sestavení \“rozumného rozpočtu\“ EU na období 2007 až 2013.Prohlásil to britský ministr zahraničí Jack Straw. Londýn bude \“tvrdě usilovat o to, aby dohody o financování unie bylo dosaženo do konce roku\“, kdy britské předsednictví skončí.

Londýn také hodlá řešit obtíže kolem směrnice EU o pracovní době. Jack Straw řekl, že je třeba, aby se lidé mohli rozhodnout, kolik hodin chtějí pracovat, a aby vlády mohly zajišťovat kvalitní veřejné služby. Šéf britské diplomacie rovněž prohlásil, že Londýn je stále rozhodným stoupencem perspektivy rozšíření EU o Turecko. Současně však připustil, že možnost vstupu Ankary vyvolává v některých členských zemích polemiku.

Mezi \“velkou trojkou\“, tedy Londýnem, Paříží a Berlínem, je nyní hluboký názorový konflikt, a ten podle analytiků nevěstí mnoho dobrého pro předsednickou roli Británie. Politici a diplomaté přiznávají, že na posledním summitu EU padla mezi politickými představiteli států unie slova, která se budou hojit dlouho. Přesto Británie trvá na tom, že předsednickou roli splní. Za Blairem stojí poměrně silně domácí veřejné mínění a tisk.

Na podzim hodlá předsedající země v Británii uspořádat neformální summit Evropské unie. Hlavní otázkou by měla být budoucnost EU, zejména dilema mezi nynějším sociálním modelem, modernizací a potřebou zajistit vysokou konkurenceschopnost. Británie se bude snažit zprostředkovat dohodu o rozpočtu EU na léta 2007 až 2013. V zahraniční politice bude Británie pokračovat v úsilí o pomoc Africe, o zprostředkování na Blízkém východě a ve snaze posílit globální režim ochrany životního prostředí. Británie také chce pokračovat v debatě o rozšíření s dalšími státy včetně Turecka.

EVROPSKÉ OBČANSTVÍ

Občanství Evropské unie je jedním z důležitých pojmů, který přinesla Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva), další prohloubení občanských práv přinesla smlouva z Amsterodamu. Evropské občanství v tomto případě neznamená státní příslušnost, nýbrž souvisí spíše s právy a svobodami, které náleží občanu členského státu Společenství. Občanství EU tedy pouze doplňuje občanství členského státu; v žádném případě je nenahrazuje. Poskytnutá občanská práva jsou zkrátka dalšími právy navíc.

Evropské občanství je zakotveno v článku 17 Amsterodamské smlouvy: \“Každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. Občanství Unie nenahrazuje, nýbrž doplňuje státní příslušnost členského státu\“. Občanství EU je vždy odvozováno od občanství některého členského státu (jeho udělení či stanovení je výhradně v kompetenci daného státu).

Základní práva evropského občana:

* může se pohybovat (cestovat) po celém jejím území a pobývat či usadit se kdekoliv;
*má právo hledat si pracovní příležitosti a pracovat ve všech členských zemích;
* jako osoba samostatně výdělečně činná může poskytovat služby na celém území EU;
* má právo studovat, vzdělávat se, připravovat se na budoucí povolání a uskutečňovat výzkum na území EU;
* může volit a být volen do Evropského parlamentu a má právo k němu podávat petice;
* obdobně může volit a kandidovat také ve volbách do místních zastupitelstev v místě svého pobytu;
* v zemi, kde chybí jeho vlastní diplomatické zastoupení může využít konzulát nebo velvyslanectví jiného členského státu;

Občan Evropské unie má také právo na volný přístup ke všem dokumentům Unie a členských států Evropské unie. Výjimku z tohoto pravidla mohou udělit pouze Evropský parlament nebo Rada Evropské unie.

AKTUALITY

Evropská komise varuje před vysokými „roamingovými“ poplatky

Krátce před vrcholem prázdninové sezóny varovala Evropská komise(dále jen EK) uživatele mobilních telefonů před vysokými náklady, které jim mohou vzniknout v souvislosti s používáním mobilních telefonů v zahraničí (tzv. roaming). Ceny za telefonní hovory ze zahraničí se v jednotlivých zemích EU podstatně liší. Pohybují se od 58 centů za minutu (z Kypru do Finska s finskou smlouvou) až po 5,01 eur za minutu (z Malty do Polska s polskou smlouvou). Tuto situaci pociťují především turisté a obchodní cestující.

Komise začne nově od podzimu 2005 uveřejňovat na speciální internetové stránce seznamy mezinárodních roamingových tarifů jednotlivých operátorů ve všech 25 členských zemích Evropské unie. S touto iniciativou jsou spokojeny vnitrostátní regulační orgány v oblasti komunikací, které budou v rámci Evropské regulační skupiny (ERS) koordinovat opatření na zabezpečení transparentnosti mezinárodních tarifů. Komise očekává, že nová opatření podpoří provozovatele mobilních sítí, aby svým klientů poskytovali lepší a korektnější ceny.

Evropská komise se otázkou mezinárodního roamingu zabývá již od prosince 2004, kdy začal být prováděn koordinovaný průzkum mezinárodních velkoobchodních roamingových cen.

Česká republika má průměrnou výši DPH

V Evropské unii musí mít každý členský stát povinně zaveden systém výběru DPH. Daní z přidané hodnoty se daní konečná spotřeba domácností na daném území a Unie v této oblasti pokročila jak v harmonizaci základen pro výpočet daně, tak v oblasti uplatňovaných sazeb. Brusel požaduje minimální základní sazbu ve výši 15%. Na vybrané zboží a služby lze pak uplatnit maximálně dvě snížené sazby v minimální výši 5%. V současné době se sazby podle Lobby pohybují v rozmezí 15% (Lucembursko, Kypr) – 25% (Dánsko, Švédsko, Maďarsko). Česká republika tak se sazbou 19% spadá do evropského průměru.

Na mnoha místech světa mimo území Unie DPH vůbec není zavedena (USA, Indie, Egypt Indonésie). Zpravidla to ale znamená, že stát získává více prostředků z jiných zdrojů než z přímého zdanění spotřeby. DPH se také neplatí v evropských daňových oázách – San Marinu, Andoře a Monaku.

Přehled míry DPH v jednotlivých členských zemích EU

Členský stát * Snížená výše DPH (%) * Standardní výše DPH (%)
(Jednotlivé údaje jsou od sebe odděleny hvězdičkou)

Belgie * 6% * 21%
Česká republika * 5% * 19%
Dánsko * – * 25%
Německo * 7% * 16%
Estonsko * 5% * 18%
Řecko * 9% *19%
Španělsko * 7% * 16%
Francie * 5,5% * 19,6%
Irsko * 13,5% * 21%
Itálie * 10% * 20%
Kypr * 5% * 15%
Litva * 5% * 18%
Lotyšsko * 5/9% * 18%
Lucembursko * 6% * 15%
Maďarsko * 5/15% *25%
Malta * 5% * 18%
Nizozemí * 6% * 19%
Rakousko * 10% * 20%
Polsko * 7% * 22%
Portugalsko * 5/12% * 19%
Slovinsko * 8,5% * 20%
Slovensko * – * 19%
Finsko * 8/17% * 22%
Švédsko * 6/12% * 25%
Velká Británie * 5% * a 17,5%

ZAJÍMAVÉ ODKAZY: