Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace

podrobné kontaktní údaje

     facebook

Provozní doba knihovny

Oddělení pro dospělé čtenáře, studovna
pondělí 11:00 – 16:00
úterý 9:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 9:00 – 17:00
pátek 9:00 – 16:00

Oddělení pro děti
pondělí 13:00 – 16:00
úterý 13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 13:00 – 17:00
pátek 13:00 – 16:00

Euronástěnka v Městské knihovně Lipník nad Bečvou -5-

Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat: Zastoupení Evropské komise v jednotlivých členských zemích, Evropská ústava, Občané a EU, Aktuality. …ZASTOUPENÍ EVROPSKÉ KOMISE V JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH

Zastoupení Evropské komise v členských státech nejsou \“delegacemi\“ jako v kandidátských zemích a nemají povahu diplomatických misí. Jejich hlavním úkolem je tlumočit a vysvětlovat návrhy zákonů EU, stanoviska a rozhodnutí Evropské komise. Nově schválený akční plán pro informování veřejnosti přisuzuje jednotlivým zastoupením novou důležitou úlohu při komunikaci nejen s politiky, ale zejména také s občany členských států.

Evropská komise (EK) nyní nově jmenovala šéfy svých zastoupení v jednotlivých členských zemích. Zástupci Evropské komise byli jmenováni v sedmi nových členských zemích EU. O obsazení tohoto postu v ČR zatím nebylo rozhodnuto.

Do nových funkcí nastoupili odborníci na Kypru, v Estonsku, Maďarsku, Polsku, na Maltě, Slovensku a ve Slovinsku. O obsazení stejných funkcí v České republice, v Litvě a v Lotyšsku zatím nebylo rozhodnuto.

Výběrová řízení trvala déle než rok, přihlásily se do nich stovky kandidátů. Z úspěšných uchazečů, kteří prošli několika předkoly a vybírala je EK na základě detailních pohovorů.

V ČR prošli do závěrečného kola tři uchazeči. Oficiálně Evropská komise sdělila, že v ČR \“nebyl proces výběru dokončen\“. Totéž platí pro Lotyšsko, v Litvě bude výběrové řízení vypsáno znovu.

Na Kypru se nové funkce ujme Themis Themistocleous, který dosud působil jako ředitel kyperské tiskové agentury. Zastoupení v Estonsku převezme Toivo Klaar, bývalý ministr obrany. V Maďarsku do funkce nastoupí Joanna Draková, v Polsku Róża Tunová, na Slovensku Andrea Matišová a ve Slovinsku Michaela Župančičová.

EVROPSKÁ ÚSTAVA

Země, Referendum (ano/ne)
Podrobnosti

Belgie, Referendum – Ne
Evropská ústava ratifikována všemi zákonodárnými sbory. Belgická Ústava vyžadovala schválení evropské ústavní smlouvy oběma komorami Federálního parlamentu (Senátu a Sněmovny reprezentantů) a regionálními shromážděními, protože evropská ústava pokrývá i oblasti, které jinak spadají pod jejich odpovědnost. Senát euroústavu schválil 28. dubna a dolní komora 19. května 2005. Ratifikační proces však ještě formálně neskončil.

Česká republika, Referendum – Nerozhodnuto
Referendum je bez změny Ústavy ČR nebo přijetí zvláštního zákona neproveditelné.

Dánsko, Referendum – Ano
Tradice řešení klíčových otázek evropské integrace prostřednictvím referend; dánský právní řád referendum vyžaduje.

Německo, Referendum – Ne
Ústavu již schválily obě komory parlamentu. 12.5. 2005 tak učinil Spolkový sněm (dolní komora). Pro hlasovalo 569 poslanců z 594 přítomných, 23 bylo proti a dva se hlasování zdrželi. 27.5. 2005 byla evropská ústava schválena i Spolkovou radu (horní komora, zemský sněm). Ratifikační proces však formálně ještě neskončil.

Estonsko, Referendum – Ne
Evropská ústavní smlouva bude ratifikována národním parlamentem. Pravděpodobně se tak stane v průběhu léta2005.

Řecko, Referendum – Ne
Ústavu ratifikoval řecký parlament 19. 4. 2005.

Španělsko, Referendum – Ano
Referendum se konalo 20. února 2005. Španělští voliči se vyslovili pro ratifikaci evropské ústavní smlouvy. Národní parlament pak jejich rozhodnutí 18.5. 2005 potvrdil.

Francie, Referendum – Ano
Národní shromáždění sice schválilo změnu francouzské ústavy umožňující ratifikaci evropské ústavní smlouvy, občané se však v referendu, konaném 29. května 2005, vyslovili 54,8 procenty hlasů proti jejímu přijetí. Účast byla překvapivě vysoká, k urnám přišlo 70 procent voličů. Prezident Jacques Chirac v současné době podporuje myšlenku uspořádání dalšího kola referenda.

Irsko, Referendum – Ano
V Irsku je tradice řešení klíčových otázek evropské integrace prostřednictvím referend (i když to irská ústava nevyžaduje). Datum referenda zatím stanoveno nebylo.

Itálie, Referendum – Ne
Ústavu ratifikoval italský parlament. Poslanecká sněmovna tak učinila 25. ledna 2005, Senát 6. dubna 2005.

Kypr, Referendum – Ne
Kyperský parlament evropskou ústavu ratifikoval 30.6. 2005. Pro hlasovalo 30 poslanců z 56. Požadované většiny 29 tak bylo dosaženo jen těsně. Proti přijetí ústavní smlouvy hlasovalo 19 komunistických poslanců, jeden se hlasování zdržel a šest bylo nepřítomno.

Lotyšsko, Referendum – Ne
Ústavu 2.6. 2005 ratifikoval národní parlament 71 hlasy ze 100.

Litva, Referendum – Ne
Ústavu 11.11. 2004 ratifikoval litevský parlament

Lucembursko, Referendum – Ano
Pro přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu se 10. července 2005 vyslovilo 56,52 procent obyvatel poté, co 28. června 2005 evropskou ústavu ratifikoval Lucemburský parlament. Vláda se ještě před tím zavázala výsledek referenda respektovat. Všech 55 přítomných členů zákonodárného sboru hlasovalo pro.

Malta, Referendum – Ne
Národní parlament Ústavu jednomyslně ratifikoval 6.7. 2005. Ostrovní stát se tak stal jedenáctou zemí v pořadí, která evropskou ústavu přijala.

Nizozemsko, Referendum – Ano
Proti přijetí se v referendu konaném 1.6. 2005 vyslovilo 61,1 procenta občanů při 62 procentní účasti. Ačkoliv referendum bylo právně nezávazné, vláda se zavázala jeho rozhodnutí respektovat. Evropská ústava tak v Nizozemí přijata nebyla.

Rakousko, Referedum – Ne
Ústavu 11. 5. 2005 ratifikoval rakouský parlament.

Polsko, Referendum – Ano
Referendum, které se mělo konat 9. října 2005, bylo v důsledku zamítnutí ústavní smlouvy v Nizozemí a Francii odloženo

Portugalsko, Referendum – Ano
Referendum bylo z důvodu zamítnutí evropské ústavy ve Francii a Nizozemí odloženo. Nový termín ještě nebyl stanoven.

Slovinsko, Referendum – Ne
Ústavu 1. 2. 2005 ratifikoval slovinský parlament

Slovensko, Referendum – Ne
Ústavu 11. 5. 2005 ratifikoval slovenský parlament.

Finsko, Referendum – Ne
Finská vláda se 22. června 2005 vyjádřila v tom smyslu, že odloží parlamentní ratifikaci na období po diskusi o osudu ústavní smlouvy, která proběhne nejpozději v první polovině roku 2006. Do té doby bude také probíhat důkladná debata v národním parlamentu a jeho výborech.

Švédsko, Referendum – Ne
Ústavu ratifikuje národní parlament. Návrh zákona o ratifikaci Ústavy měl být předložen parlamentu v září 2005, aby mohl být do prosince 2005 schválen. Celý proces byl však odložen.

Maďarsko, Referendum – Ne
Ústavu 20.12 2004 ratifikoval maďarský parlament.

Velká Británie, Referendum – Ano
Premiér Blair se 20. dubna 2004 zavázal vypsat o euroústavě referendum. Po francouzském a nizozemském odmítnutí se však Velká Británie rozhodla ratifikační proces zcela přerušit.

OBČANÉ A EU
Očekávání evropských občanů

Očekávání, které mají evropští občané od EU jsou velká. Občané apelují na činnost unie zejména v oblastech, které považují za nejprob-lematičtější.

Zveřejněné výsledky průzkumu standardního Eurobarometru, který se uskutečnil v květnu a červnu letošního roku v 30 zemích Evropy (spolu s 25 členy EU byly do průzkumu zahrnuty i Bulharsko, Rumunsko, Turecko, Chorvatsko a severní část Kypru), se dotazoval na široké spektrum otázek. Mezi nimi se například objevily témata dalšího rozšiřování EU, budoucnosti ústavní smlouvy a evropského rozpočtu nebo prohlubování integrace v Evropě. Do výzkumu byly zahrnuty i všeobecné názory občanů EU a jejich očekávání.

Výsledky ukázaly, že většina občanů očekává aktivní působení EU v těch oblastech, které považují za nejproblematičtější. Paradoxem je, že nejvíce takových nároků mají Evropané v sociální sféře a ekonomickém rozvoji, tedy v oblastech, kde mají hlavní slovo členské státy a působení unie může být v takových oblastech maximálně nepřímé.

U občanů 25 členských zemí převládá všeobecně pozitivní očekávání budoucnosti v rovině osobního života obyvatel. Pesimistický názor ovšem zastávají ve vztahu k budoucnosti své země. Na otázku, jaké jsou jejich očekávání pro následujících 12 měsíců v pěti různých aspektech (život všeobecně, finanční situace domácností, osobní situace v zaměstnání, ekonomická pozice země, situace na trhu práce) převládaly optimistické názory v prvních třech případech, pesimistické naopak ve zbylých dvou. Nejpozitivnější názory měli respondenti na všeobecný život, který jako lepší hodnotilo 34 procent dotázaných. Naopak nejvíce pesimistů bylo v otázce budoucnosti trhu práce v jednotlivých zemích (42 procent respondentů).

Většina lidí považuje za nejpalčivější problémy nezaměstnanosti (50 procent dotázaných), ekonomické situace (27 %), zdravotnictví (17 %) nebo nárůstu cen (16 %). Mezi ostatními problémy se objevily i kriminalita (23 %), přistěhovalectví (14 %) a terorismus (10 %, průzkum se ovšem konal před teroristickými útoky v Londýně).

Občané od Evropské unie očekávají, že se bude prioritně věnovat zejména sociální oblasti. Mezi priority například zařadili Evropané i otázky vnitřní bezpečnosti, jako je například boj s organizovaným zločinem nebo obchody s drogami, boj s ilegální emigrací, terorismem apod.

Ve většině prioritních oblastí však orgány Evropské unie nemají žádné přímé kompetence, ty jsou totiž vyhrazeny působení členských zemí. Úspěch unie, a tedy i naplnění očekávání občanů, tak bude záviset na správně zvolených politikách členských zemí.

Věří Evropané Evropské unii?

Čtyřiapadesát procent obyvatel Evropské unie považuje podle nejnovějšího průzkumu za dobré, že jejich země jsou součástí Společenství. Je to o dvě procenta méně než loni, vyplývá to z průzkumu Eurobarometr. Průzkum ovšem ukázal značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Členství v unii těší vesměs občany zakládajících členských států a zemí eurozóny (země s měnou Euro).

Nové země, skandinávské státy a Británie se tváří zdrženlivěji. Na Slovensku považuje členství v unii za dobré 54 procent lidí, v Česku 49 procent – dokonce o čtyři procenta víc než loni na podzim, což je opačný trend než ve většině zemí. Celkově z průzkumu vyplývá, že lidé mají vůči EU kritičtější postoj, nejsou si jisti její budoucností, výrazně zpochybňují další rozšiřování.

Oproti loňskému podzimu poklesla výrazně důvěra v instituce EU – o pět procent v případě Evropského parlamentu a o šest procent u Evropské komise. První věří 52 procent lidí, druhé 46 procent a česká čísla jsou s tímto průměrem shodná. Nejraději mají instituce EU Maďaři, Belgičané a Lucemburčané, nejvíce se protiví Britům a také Němcům (46 procent věří EP, 37 procent EK).

AKTUALITY

Zákaz tabákové reklamy platí od 31. července

Dne 31. července vstoupila v účinnost směrnice EU o tabákové reklamě. Směrnice, kterou v roce 2003 schválil Evropský parlament a Rada zakazuje tabákovou reklamu v tisku, v rozhlase a na internetu. Rovněž zakazuje sponzorování mezinárodních kulturních a sportovních akcí tabákovými společnostmi. Ačkoliv většina zemí EU buď již potřebné právní předpisy schválila, nebo se nachází v procesu jejich schvalování, není jasné, zda tak všechny do 31. července učinily.

Komise uvolnila patnáct milionů eur na projekty chránící před terorismem

Evropská komise (EK) se rozhodla podpořit třináct výzkumných projektů, které přispějí k připravenosti EU na teroristické hrozby. Realizuje se osm technologických projektů a pět podpůrných aktivit. Celkem do těchto projektů Unie investuje patnáct milionů eur. EK dále navrhla, aby se výdaje na bezpečnostní výzkum zvyšovaly – od roku 2007 až na 250 milionů eur ročně.

EU bude např. investovat do výzkumného projektu, který se má zaměřit na útoky s využitím výbušnin, biologických, radiologických a nukleárních zbraní na železnicích a městských drahách. Jedná se o jeden ze třinácti projektů vybraných v rámci přípravných akcí bezpečnostního výzkumu. Další vybrané projekty se zaměří na zlepšení dohledu na evropskými přístavy a pobřežím a na integrované ochranné systémy letecké přepravy. Jiný projekt se zaměřuje na varování před pokusy narušení počítačových sítí.

Komise připravuje třetí výzvu k předkládání projektů v rámci přípravných akcí pro bezpečnostní výzkum. Výzva by měla být zveřejněna v únoru 2006. Mezi třinácti projekty, vybranými ze 156 žádostí ze všech členských zemí, nefiguruje žádný, který by vedla česká instituce či zbrojovka. Přesný seznam účastníků Komise nezveřejnila.

Pavel Telička se stal koordinátorem části transevropských sítí

Evropská komise jmenovala bývalého komisaře Pavla Teličku jedním ze šesti koordinátorů prioritních transevropských železničních sítí. Bude mít na starosti výstavbu a modernizaci železnice Rail Baltica z Varšavy do Helsinek přes Litvu, Lotyšsko a Estonsko.

Komise si od zavedení funkce koordinátorů slibuje urychlení stavby klíčových evropských tras. Koordinátoři by měli řešit případné politické spory a sladit zájmy jednotlivých aktérů. Tito koordinátoři byli jmenováni na čtyři roky s obnovitelným mandátem. Úřadu se ujmou bez nároku na plat; budou dostávat měsíční paušál 1500 eur (45.000 korun) na běžné výdaje a Komise jim bude hradit náklady na cestování podle platných pravidel.

Čeští farmáři budou mít dotace navýšené na 58% EU-15

Vláda schválila navýšení přímých plateb zemědělcům o zhruba 1,9 miliardy korun z rozpočtové rezervy. Zemědělci by tak letos měli dostat na přímých platbách kolem 58% dotací, na které mají nárok jejich kolegové ve starých členských státech(EU-15). Letos může stát dorovnat unijní 30% zemědělské dotace na 60% úrovně EU-15. Toto maximální navýšení požadovali čeští zemědělci. Ministerstvo zemědělství počítalo letos s navýšením na asi 50% přímých plateb. Více v rozpočtu nemělo, hledalo proto další zdroje. Dorovnání dotací na zhruba 58% odpovídá situaci v sousedních státech. Podpory do zemědělství by letos měly vzrůst na téměř 30 miliard korun. Loni se vlivem vstupu do EU navýšily o více než deset miliard na 26 miliard korun.

Británie pravděpodobně zruší říjnový summit

Současné předsednictví Velké Británie má v úmyslu zrušit říjnovou Evropskou radu. Chce ji změnit na neformální debatu o evropském sociálním modelu. Kvůli britskému kroku se dá očekávat, že finanční perspektiva Unie na roky 2007 – 2013 bude přijata až v průběhu rakouského předsednictví, které začíná 1. ledna 2005. V průběhu britského předsednictví se v Bruselu bude konat pouze jedno formální zasedání Evropské rady. To je naplánováno na 15. a 16. prosince letošního roku.

Vystavila: K. Rýparová

ZAJÍMAVÉ ODKAZY: