Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace

podrobné kontaktní údaje

     facebook

Provozní doba knihovny

Oddělení pro dospělé čtenáře, studovna
pondělí 11:00 – 16:00
úterý 9:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 9:00 – 17:00
pátek 9:00 – 16:00

Oddělení pro děti
pondělí 13:00 – 16:00
úterý 13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 13:00 – 17:00
pátek 13:00 – 16:00

Euronástěnka v Městské knihovně Lipník nad Bečvou -5/06-

Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat: Pohyb osob unitř EU se zjednodušil, Den Evropy, Rozpočet EU, Nový program pro podnikatele, Aktuality. …
ODPOVĚDNA K OTÁZKÁM O EVROPSKÉ UNII
Vážení občané,

přejeme si nejenom to, aby se v našich nástěnkách objevovaly čtivé a zajímavé informace, týkající se otázek souvisejících s našim životem v Evropské unii.
Byli bychom také rádi, kdybyste na nás směřovali Vaše dotazy, náměty a připomínky, které se vynasnažíme zodpovídat a řešit k Vaší spokojenosti.

Proto nabízíme možnost vznést písemný dotaz přes obecní úřad či dopisem na adresu:

Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc 772 00.

Můžete také telefonovat na číslo 585 220 896 nebo 775 693 055, či poslat dotaz přes internet na adresu: info@klubevropanu.cz.

Koordinátor projektu Euronástěnek a odpovědny – Kateřina Tichá

DALŠÍ INFORMACE O NAŠICH AKTIVITÁCH MŮŽETE NALÉZT NA

www.klubevropanu.cz

POHYB OSOB UNITŘ EU SE ZJEDNODUŠIL

1. května začala v Evropské unii platit směrnice, která zjednodušuje práva občanů EU a jejich rodinných příslušníků volně se pohybovat mezi členskými zeměmi. Většina států však tuto směrnici do svého práva ještě nepřevedla.

Před dvěma lety schválil Evropský parlament společně s Radou směrnici, která zjednodušuje do té doby široký soubor devíti směrnic, jednoho nařízení Komise a řady rozsudků Evropského soudního dvora, které se týkají volného pohybu osob do jediného přehledného rámce. Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci jsou nyní vystaveni jednodušším pravidlům pro volný pohyb mezi jednotlivými státy EU a mohou snáze získat povolení k trvalému pobytu v kterékoliv zemi Unie. To vše je spojeno s minimálními administrativními nároky, které občané musí splnit.

Směrnice dává dosud roztříštěným pravidlům pro pohyb osob, která platila zvlášť pro zaměstnance, studenty, důchodce a další skupiny obyvatel jednotný rámec. Přináší občanům EU například zjednodušení při udělení dočasného nebo trvalého pobytu. Občané EU mohou nyní dlouhodobě pobývat v jiném členském státu a čerpat veškeré výhody s tím spojené. Státy již nemají právo požadovat vystavení povolení k pobytu, mají však právo požadovat od občanů z jiných členských zemí registraci. Občané musí v takovém případě doložit, že mají stálý zdroj příjmů z hospodářské činnosti jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné, případně mají jiný dostatečný zdroj příjmů a platí si v zemi pobytu zdravotní pojištění. Po pětiletém pobytu v členské zemi mají občané automaticky právo na udělení trvalého pobytu.

Stejná práva mají platit také pro rodinné příslušníky občanů EU, jsou-li občany třetích zemí, a osob žijících v registrovaných partnerstvích, jež evropské právo klade na úroveň manželství. Rodinní příslušníci mají od nynějška automaticky také právo k pobytu v členské zemi v případě úmrtí občana EU nebo rozvodu. Totéž platí i v případě registrovaného partnerství.

Tuto směrnice měla být v právních řádech jednotlivých členských zemí zakotvena do 30. dubna letošního roku. Do svých právních norem ji však doposud převedli pouze tři členské státy, Rakousko, Slovinsko a Slovensko.

Víza do \“Schengenu\“ budou stát 60 eur

Víza pro vstup do schengenského prostoru zdraží od 1.ledna 2007 z 35 na 60 eur (z 996 korun na 1707 korun). V Lucemburku se na tom dohodli ministři vnitra \“pětadvacítky\“ Evropské unie. Dohoda současně umožňuje členským zemím poskytnout v řadě případů úlevy či poplatky zcela odpustit. Nová pravidla se pro Českou republiku či Slovensko stanou závazná po vstupu do schengenského prostoru bez hraničních kontrol, což by se mělo stát na podzim příštího roku.

Schengenský prostor nyní čítá 15 států, tedy původní \“patnáctku\“ EU bez Británie a Irska, ale s Norskem a Islandem. Zdražení víz navrhla Francie, protože dosavadní poplatky neuhradí náklady na vystavení víz s biometrickými daty, jako jsou digitální fotografie a otisky prstů.

Tento návrh se však několik měsíců nepodařilo prosadit proti odporu části zemí, argumentujících nepříznivými politickými dopady, respektive hájícími zájmy svých menšin mimo EU. Proti dnešnímu kompromisu však nakonec hlasovaly jen Maďarsko, Švédsko a Řecko, a to k zablokování rozhodnutí nestačilo.

Poplatky za víza se nemají vybírat od dětí do šesti let, žáků, studentů a učitelského doprovodu ani od vědců z třetích zemí. Další úlevy mohou státy poskytnout případ od případu tam, kde je to politicky žádoucí, kupříkladu při rozvíjení kontaktů s běloruskou občanskou společností

Kromě desítky nováčků doufá ve vstup do Schengenu také Švýcarsko, ale rozšíření schengenského prostoru ještě vyžaduje spuštění nového informačního systému. O jeho podobu se nadále vedou spory. Český ministr vnitra František Bublan jménem skupiny postkomunistických zemí v současnosti naléhá na dodržení slibu, že hraniční kontroly skončí na podzim 2007.

DEN EVROPY

Den Evropy představuje příležitost k dialogu

9. květen, původně chápaný jako vzpomínka na projev Roberta Schumana z května 1950 o vizi evropského společenství, se postupně pro Evropany stal příležitostí projevit svou příslušnost k EU a náklonnost k jejím hodnotám.

Na sto tisíc lidí zavítalo podle údajů policie v sobotu do \“evropské čtvrti\“ Bruselu, aby se podívali, jak to vypadá uvnitř budov Evropské komise, Rady EU, Evropského parlamentu či Výboru regionů. Všude na ně čekali nachystaní úředníci s brožurami, letáky a spoustou výkladu, ale také hudební soubory či soutěže pro děti.

Evropská komise vyhlásila, že \“den EU\“ 9. května byl původně koncipován jako vzpomínka na projev tehdejšího francouzského ministra zahraničí Roberta Schumana z května 1950 o vizi evropského společenství. Postupně se pro Evropany stal příležitostí projevit svou příslušnost k EU a náklonnost k jejím hodnotám.

Všechny instituce EU přešly právě 9. května na nové webové adresy končící doménou \“.eu\“. Základní portál unie tak bude \“europa.eu\“ a ostatní adresy se od něj budou odvíjet. Parlament bude tudíž mít \“europarl.europa.eu\“, komise \“ec.europa.eu\“ a Rada EU \“consilium.europa.eu\“. Dosavadní adresy s koncovkou \“.int\“ budou v provozu ještě aspoň rok.

Den Evropy 9. května se slavil letos po dvacáté; bylo o něm rozhodnuto v roce 1985 a o rok později se s tím začalo. Unie se zároveň chystá na 50. výročí římské smlouvy z března 1957. Šéf Euroskupiny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker a komisař Joaquín Almunia představili maketu pamětní dvoueurové mince, která bude vyražena při této příležitosti. Budou na ní podpisy státníků šesti zakládajících zemí na pozadí Michelangelova vzoru dlažby na římském Kapitolu, kde byla smlouva podepsána.

ROZPOČET EU

Rozpočet EU by se v příštím roce mohl zvýšit

Evropská komise (dále EK) předložila návrh rozpočtu Evropské unie na příští rok. Ten počítá se zvýšením výdajů společenství na 116,4 miliardy eur, což je o 3,9 procenta více oproti letošnímu rozpočtu. Navrhované platby ze společné pokladny mají odpovídat 0,99 procenta hrubého národního důchodu \“pětadvacítky\“.

V prvním rozpočtu nové finanční sedmiletky, na léta 2007 – 2013, EK navrhuje vynaložit 43 procent na soudržnost společenství, tedy na zmenšování rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony, na povzbuzování konkurenceschopnosti, hospodářského růstu a zaměstnanosti. Značná část výdajů, 35 procent, má tradičně směřovat do zemědělství a dalších deset na rozvoj venkova. Zhruba pět procent rozpočtu, sedm miliard eur, je určeno na administrativu a téměř stejný díl na roli EU ve světě.

\“Rozpočet je více než pouhá čísla, je to přesný překlad politických cílů EU, zejména při povzbuzování růstu a zaměstnanosti, do konkrétních finančních údajů. Tento rozpočet může posílit konkurenceschopnost evropské ekonomiky,\“ uvedla komisařka Dalia Grybauskaitéová.

Závazky na financování projektů ve sféře konkurenceschopnosti a soudržnosti navrhla komisařka zvýšit na 54,3 miliardy eur, tedy o sedm miliard více oproti letošnímu rozpočtu. Programy na podporu konkurenceschopnosti a inovací mají dostat přidáno o 53 procent oproti letošku, budování transevropských dopravních a energetických sítí téměř o pětinu, výzkumný program společenství o tři procenta, podpora celoživotního vzdělávání o 30 procent více. Oproti tomu výdaje na přímé platby zemědělcům mají vzrůst jen o 0,8 procenta a na rozvoj venkova o tři procenta. Mírně přidáno, o 1,2 procenta, má dostat také sféra občanských svobod, bezpečnosti a spravedlnosti. Návrh nyní čeká dlouhá schvalovací procedura na zasedáních ministrů financí členských zemí a v Evropském parlamentu. Rozpočet EU pro rok 2007 by měl být definitivně přijat v závěru roku, na zasedání EP 11.-14. prosince.

NOVÝ PROGRAM PRO PODNIKATELE

Nový program přinese podnikatelům až 100 miliard korun z EU

Čeští podnikatelé mohou v letech 2007 až 2013 prostřednictvím nového operačního programu zaměřeného na podnikání a inovace získat až 100 miliard korun. Bude to několikanásobně více peněz než v letech 2004 až 2006, kdy mají z evropských strukturálních fondů a státního rozpočtu v operačním programu průmysl a podnikání k dispozici zhruba deset miliard korun.

\“Operační program průmysl a podnikání se zařadil k nejúspěšnějším operačním programům v ČR. Proto věřím, že nové programovací období, jehož hlavní pozornost bude zaměřena na propojení výzkumu, vývoje, inovací a podnikání, prospěje podnikatelům stejně jako v současném období,\“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

Nový program bude zaměřen například na zlepšování podnikatelské infrastruktury, podporu spolupráce firem s univerzitami či výzkumnými institucemi nebo inovace výrobků a technologií. Spolufinancování projektů z fondů EU by se podle náměstka ministerstva Martina Tlapy zvýší z nynějších 75 procent na 85.

Zatímco nynější program je zaměřený na malé a střední podniky, tak v novém by na finanční prostředky podle Tlapy mohly dosáhnout i větší firmy do jednoho tisíce zaměstnanců. \“Chceme, aby se programy soustředily i na tyto podniky, které jsou v hraničním pásmu mezi středními a velkými firmami,\“ podotkl Tlapa.

V operačním programu průmysl a podnikání, který je zaměřený na roky 2004 až 2006, podnikatelé dosud podali 4258 žádostí o dotace či úvěry v objemu bezmála 5,5 miliardy korun. Na 1218 projektů již získali 1,5 miliardy korun. Celkem je na roky 2004 až 2006 v tomto operačním programu k dispozici deset miliard korun.

AKTUALITY

Estonští poslanci dali zelenou euroústavě

Estonský parlament ratifikoval smlouvu o ústavě Evropské unie. Po jejím odmítnutí francouzskými a nizozemskými voliči před necelým rokem je ale podle expertů nepravděpodobné, že přitakání dokumentu v baltské zemi se stane impulsem k rozhýbání takřka zastaveného procesu jeho schvalování. Pro euroústavu hlasovali poslanci všech hlavních estonských politických stran.

Estonsko se tak stalo 16. členem Evropské unie, který ústavní smlouvu schválil. Evropská ústava měla podle jejích tvůrců zefektivnit fungování evropských institucí a rozhodovací proces v unii, která nyní má 25 členů. Evropská ústava ale může platit až po její ratifikaci všemi členskými zeměmi EU.

Eurobarometr: srovnatelné životní podmínky jsou nejdůležitější pro budoucnost EU

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění Eurobarometr vyplývá, že občané jednotlivých členských států EU považují sbližování životní úrovně za nejdůležitější otázku budoucího směřování Evropské unie.

Průzkum Eurobarometru byl proveden ve všech 25 členských státech Unie v období od 20. února do 24. března 2006. Celkem se na něm podílelo kolem 24.750 občanů, kteří byli starší patnácti let. Výsledky průzkumu byly zveřejněny minulý pátek.

Více než 50% všech dotázaných občanů považuje za nejdůležitější otázku, na kterou by se měla Unie v budoucnu zaměřit, dosažení srovnatelné životní úrovně ve všech členských státech EU. Nejvíce byla tato problematika zdůrazněna v nových členských státech, kde se pro sbližování životní úrovně vyslovilo téměř tři čtvrtiny dotazovaných.

Jako druhé nejdůležitější téma budoucího vývoje Unie bylo označeno přijetí evropské společné měny ve všech členských státech. Tuto problematiku pokládá za důležitou 26% dotázaných. Čtvrtina občanů považuje za důležité přijeté evropské ústavní smlouvy. Podporu tomuto dokumentu vyjádřilo 29% Francouzů a téměř 30% občanů Nizozemska.

Hlavní přínos EU by měl podle průzkumu být ve snižování nezaměstnanosti, ochraně sociálních práv a v hospodářském růstu. Kolem 47% dotázaných jako největší hrozbu zvyšování zaměstnanosti vidí v procesu globalizace. Nejvíce se důsledků globalizace obávají obyvatelé Francie a Řecka (72%), nejmenší obavy byly zaznamenány mezi dánskými občany (77%).

Češi mají jednu z nejnižších minimálních mezd v EU

Minimální mzda v České republice patří k nejnižším v Evropské unii, a to nejen nominálně, ale zejména v poměru k průměrnému českému platu. Naopak nejvyšší je minimální mzda v Lucembursku a rozdíl mezi minimálním a průměrným platem je nejmenší ve Francii. Vyplývá to ze srovnávací studie, kterou v Bruselu zveřejnil německý Institut pro hospodářský a sociální výzkum (WSI).

Platové otázky však nejsou v kompetenci EU, ale členských zemí. Minimální mzdu ze zákona zná 18 z 25 zemí EU, zatímco ve Skandinávii, v Německu, v Rakousku, v Itálii a na Kypru se určuje jen v kolektivních smlouvách po jednotlivých sektorech a nepokrývá všechny pracující. V bývalé \“patnáctce\“ EU se nejnižší platy týkaly asi 15 procent pracujících, tedy asi 20 milionů lidí.

Podle údajů institutu je pouze ve Francii minimální mzda vyšší než 62 procent průměrného platu, v polovičce států společenství se pohybuje okolo polovičky průměrného platu. V tabulkách tohoto výzkumu figurovala ČR dokonce na poslední příčce, s minimální mzdou na úrovni 32 procent průměrného výdělku, s odvoláním na údaje Evropské komise za rok 2002. Na Slovensku se minimální mzda předloni pohybovala na úrovni 41 procent průměru, přičemž ji pobírala čtyři procenta slovenských pracujících.

Vystaveno: 19. 5. 2006

Vystavila: K. Rýparová

ZAJÍMAVÉ ODKAZY: