Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace

podrobné kontaktní údaje

     facebook

Provozní doba knihovny

Oddělení pro dospělé čtenáře, studovna
pondělí 11:00 – 16:00
úterý 9:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 9:00 – 17:00
pátek 9:00 – 16:00

Oddělení pro děti
pondělí 13:00 – 16:00
úterý 13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 13:00 – 17:00
pátek 13:00 – 16:00

Euronástěnka v Městské knihovně Lipník nad Bečvou -6-

Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat: EU a diskriminace, Volný pohyb v EU, Předsednictví EU, Chudoba v členských zemích EU, Aktuality. …EU A DISKRIMINACE

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso stanovil jako hlavní prioritu současné Komise ochranu základních práv a boj proti diskriminaci. Diskriminace občanů není pouze překážkou pro ekonomický rozvoj Evropské unie, ale ohrožuje také její sociální soudržnost. Poškozuje rovněž cíle Evropské strategie zaměstnanosti, mezi které patří rozvoj \“trhu práce příznivého pro sociální integraci\“ a podpora \“starších pracujících s cílem zvýšit jejich podíl na počtu pracovních sil\“.

Evropská unie již několik let prosazuje vstřícnou strategii k různorodosti a rovnosti šancí pro všechny. Evropská komise předpokládá, že společnost, která realizuje politiku různorodosti (politiku, která usiluje o rovnoprávnost lidí různých ras, sexuální orientace, náboženství, zdravotního postižení, věku a pohlaví), se krátkodobě i dlouhodobě osvědčí.

Právo všech osob na rovnost před zákonem a na ochranu proti diskriminaci tvoří obecné právo uznané Všeobecnou deklarací lidských práv (článek 7), Úmluvou OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace.

Evropská unie se již od doby svého vzniku aktivně podílela na boji proti diskriminaci. Oblastí boje proti diskriminaci se stal princip rovného zacházení s muži a ženami při odměňování za práci. Později byla rovnost zacházení také rozšířena na oblasti sociálního zabezpečení a rovnost v zaměstnání. Evropská unie tak smluvně a prakticky garantuje rovné postavení mužů a žen v pracovní a soukromé sféře. Snaží se také svoji podporu zaměřovat na boj proti sociálnímu vyloučení na základě věku, postižení a rasy.

Charta základních práv EU

Charta základních práv EU byla přijatá v roce 2000 a obsahuje právo na lidskou důstojnost, rovnost před zákonem, rovnost mezi muži a ženami, svobodu projevu, svobodný přístup k informacím, právo na vzdělávání nebo právo na sociální ochranu. Její kapitoly jsou věnovány jak oblasti \“rovnosti\“, tak jednotlivými typy diskriminace (rasovou, etnickou, náboženskou, jazykovou atd.). Další články jsou věnovány také specifickým kategoriím diskriminace (dětí, starších lidí, postižených atd.).

Charta základních práv EU se nestala součástí Smlouvy z Nice, ačkoliv byla na Evropské radě v Nice podepsána. Charta základních práv je nyní součástí návrhu ústavní smlouvy EU (část II). Pokud bude ústavní smlouva přijata, mohou se občané Evropské unie dovolávat Charty při soudních sporech a národní soudy by měly k její existenci přihlížet.

Zásada rovného zacházení

Zásadou rovného zacházení se rozumí neexistence přímé nebo nepřímé diskriminace na jakémkoli základě. Přímá diskriminace znamená, že jedinec je ve srovnatelné situaci oproti ostatním znevýhodněn z důvodu příslušnosti k určité rase, etniku, vyznání nebo víře, či kvůli svému věku, zdravotnímu postižení nebo sexuální orientaci. Nepřímá neboli skrytá diskriminace je jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodní osoby určité rasy, etnika, vyznání nebo víry, věku, sexuální orientace či s fyzickým postižením a pokud tato opatření nevycházejí z objektivně podložených příčin.

Evropská unie kontroluje a shrnuje každý rok vývoj v legislativní oblasti zabývající se bojem s diskriminací na úrovni členských států a Evropské unie. Shrnující zpráva hodnotí, jaké kroky Evropská komise podnikla, aby zajistila dodržování směrnic členskými státy. Prošetřuje také nové zákony a další opatření, které členské země zavádějí za účelem podpory rovného zacházení bez ohledu na rasu a rovného zacházení v zaměstnání.

Akční program Evropské unie

Akční program Společenství pro boj s diskriminací (2001 – 2006) se snaží podporovat členské země v legislativní oblasti a v politice týkající se diskriminace. Cílem Akčního programu je v praxi měnit diskriminační přístupy a praktiky. Program má tři priority:

* zkoumat příčiny diskriminace,
* podporovat organizace (orgány místní správy, nezávislé orgány, nevládní organizace, sociální partnery), které s diskriminací bojují a vytvořit evropskou síť pro boj s diskriminací,
* zvyšovat obecné povědomí o diskriminaci a výhodách různorodosti.

VOLNÝ POHYB V EU

Švýcaři se vyslovili pro volný pohyb nováčků EU

Většina Švýcarů se v referendu vyslovila pro to, aby dohoda s Evropskou unií o volném pohybu osob platila i na deset nových členů EU. Pro volný pohyb a postupné otevření pracovního trhu se vyslovilo 56 procent obyvatel.

Toto odhlasované rozhodnutí má vstoupit v platnost od počátku roku 2007. Švýcaři tak s větší převahou, než se čekalo, vyjádřili souhlas s návrhem vlády, aby dohoda Švýcarska s EU z června 2002 o volném pohybu s patnácti \“starými\“ členy unie byla rozšířena i na deset nových členů. Zároveň ale Švýcarsko přebírá omezení pro zaměstnávání občanů nových zemí unie, jaké si vymínila většina původních zemí EU. To znamená, že turistický volný vjezd českých občanů začne platit od vstupu dohody v platnost (od roku 2007), ale možnost Čechů ucházet se ve Švýcarsku o zaměstnání bude postupně zmírňovanými kvótami omezena až do roku 2011.

Volný pohyb vyplyne z toho, že unijní nováčci a Švýcarsko budou od roku 2007 členy takzvaného schengenského prostoru EU. Členské země schengenské dohody přenášejí kontroly osob pouze na vnější hranice prostoru, zatímco uvnitř pohraniční kontroly zanikají.

Podle evropského komisaře Vladimíra Špidly, který má oblast volného pohybu na starosti, \“zazněl velmi pozitivní signál v celkovém kontextu debaty o volném pohybu pracovních sil uvnitř EU\“. Vladimír Špidla kritizuje snahy členských zemí pokračovat v kladení překážek pracovníkům z nových států a hodlá dokazovat, že to není potřeba.

Výsledek potěšil také zpravodajku Evropského parlamentu pro Švýcarsko, britskou liberálku Dianu Wallisovou. Upozornila však, že cesta bilaterálních dohod je už nyní vyčerpaná a je na švýcarské straně, aby rozhodla, co bude následovat – zda další pokus o členství v unii, nebo nic. Upozornila, že pro EU je pěstování složitého systému bilaterálních vztahů s malým Švýcarskem nákladné a obtížné.

PŘEDSEDNICTVÍ EU

Britské předsednictví sklízí kritiku

Bývalý francouzský prezident a předseda Konventu o budoucnosti Evropy Valery Giscard d’Estaing kritizuje Británii, že toho v průběhu svého předsednictví dosáhla „velmi málo“. Komisařka pro rozpočet si stěžuje na pomalý pokrok ve vyjednávání o budoucí finanční perspektivě. Velké Británii se však prozatím nedaří ostatní členské státy přesvědčit, že dělá vše pro dosažení dohody o rozpočtu.

Předmětem kritiky je nedostatečné vedení předsednictví i technické problémy se schůzkami, které se konají v Británii. Připomínky ke schůzkám mají především novináři. Valery Giscard d’Estaing minulý týden pro BBC řekl: „Jsme na konci září. A čeho doteď dosáhlo britské předsednictví? Ve skutečnosti velmi málo.“ Giscard d’Estaing přitom zdůraznil, že v průběhu půlročního předsednictví se toho příliš dosáhnout nedá. Priority předsednictví navíc v Británii zastínily teroristické útoky v Londýně.

Aktivita se Londýnu nemůže upírat v záležitosti zahájení přístupových vyjednávání s Tureckem (začíná 3. října). Členství Turecka v Unii je jednou z hlavních britských priorit. Británie také poukazuje na dosažené úspěchy v přijetí protiteroristických opatření EU. Tony Blair zřejmě nyní nebude požadovat okamžitou rozsáhlou změnu systému přidělování zemědělských dotací jako podmínku pro samotné jednání o rozpočtovém plánu. To znamená, že Británie slevila ze svého postoje, který zaujala na jednání o rozpočtu v červnu.

Krok Blaira je chápán jako reakce na požadavky zemí, mezi které patří Polsko i Česká republika, které se obávají, že od 1. ledna 2007 nebudou moci čerpat ze strukturálních fondů, pokud se EU brzy nedobere výsledku ve věci finanční perspektivy.

Velká Británie, v čele s Tony Blairem, předsednictví převzala ve složité situaci. Francie a Holandsko odmítly evropskou ústavní smlouvu a lídři členských států EU se navíc nezvládli na červnovém summitu dohodnout na budoucím rozpočtu Unie.

CHUDOBA V ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU
Podle Eurostatu je v České republice \“chudých\“ nejméně v Evropě

V Evropské unii hrozí chudoba nejvíce Slovákům, z nichž nebezpečně nízké příjmy tam má 21 procent všech obyvatel. Nejmenší riziko chudoby je podle Eurostatu v České republice, kde se s výrazně podprůměrnými příjmy potýká jen osm procent lidí. V celé EU bylo chudobou v roce 2003 ohroženo asi 72 milionů lidí, jak vyplývá z nové studie statistického úřadu Eurostat.

Eurostat používá k výpočtu chudoby jednotky, tedy platu, na který dosáhne přesně polovina populace. Za chudého potom statistici považují každého, který má méně než 60 procent této částky. Například v České republice tak chudobou statisticky trpí lidé s čistým měsíčním příjmem zhruba do 7.000 Kč měsíčně.

Měřítko chudoby je však v Evropě velmi relativní. Zatímco v Lotyšsku je vůči ostatním spoluobčanům chudých asi 16 procent obyvatel, třeba proti Lucemburčanům by byli chudí téměř všichni, protože jejich životní úroveň je téměř sedmkrát nižší.

Podobné problémy jako Slováci mají i obyvatelé Irska a jižních států unie – Řecka, Itálie, Španělska a Portugalska, kde chudoba trápí přibližně pětinu občanů. V Turecku, které bude na svůj vstup do EU ještě řadu let čekat, je to dokonce čtvrtina populace. Naopak v Maďarsku, Slovinsku či skandinávských státech má extrémně podprůměrné příjmy jen deset až 12 procent obyvatel.

Statistiky potvrzují, že chudobu v EU výrazně snižuje vyplácení důchodů a různých sociálních dávek. Bez sociální politiky států by v chudobě žilo 40 procent občanů ČR i celé Evropské unie, v Polsku dokonce téměř 50 procent. Nejvíce pomáhají sociální dávky snižovat chudobu v Dánsku, Švédsku, ČR a Finsku, naopak nejméně v Řecku, Španělsku a Itálii.

Platy se však poměrně výrazně liší i v rámci jednotlivých států unie. Na Slovensku má pětina nejchudších lidí pětkrát nižší příjmy než pětina nejbohatších. Ve Velké Británii nebo Řecku je tento poměr téměř sedm ku jedné, naopak v ČR nebo Maďarsku méně než čtyři ku jedné.

AKTUALITY
EU začala s Tureckem jednat o jeho přijetí

Evropská unie se odhodlala k historickému kroku, z něhož má mnoho Evropanů obavy. Začala jednat s Tureckem o jeho vstupu.

Rozhovory však nezačaly, jak měly. Ministři zahraničí EU místo slavnostního aktu poslali turecké vládě upravené vyjednávací podmínky. Turecký ministr zahraničí po několika hodinách váhání oznámil, že odlétá do Lucemburku formálně zahájit rozhovory. Turecko tak přijalo podmínky upravené na nátlak Rakouska. Očekává se, že rozhovory potrvají nejméně deset let.

Čtyřiadvacet zemí EU nabízelo plné členství, jediná – Rakousko – chtěla prosadit i možnost pouhého \“privilegovaného partnerství\“, tedy volnějšího spojení kvůli obavám z ohrožení pracovního trhu i evropských hodnot. Nesouhlas jediné země však v tomto případě znamenal, že nesouhlasí nikdo.

Upravený návrh podmínek jednání podle diplomatických zdrojů přímo možnost privilegovaného partnerství nezmiňuje a nakonec s ním souhlasilo i Rakousko. Proti nebyl ani Kypr, který se obával, že Turecko může zablokovat jeho členství v NATO. O odstavec obsahující tuto podmínku se vedl poslední spor.

Argumenty pro vstup
Rychle se rozvíjející ekonomika se 70 milióny obyvatel.
Vytvoření mostu mezi křesťanskou a islámskou civilizací.
Silná turecká armáda a strategická poloha země by posílila postavení EU ve světě.
Velký přírůstek obyvatelstva by mohl pomoci řešit krizi penzijních systémů stárnoucího kontinentu.

Argumenty proti vstupu
Lidnatá země by získala obrovské zastoupení v institucích EU.
Kulturní odlišnosti by zkomplikovaly rozhodování v orgánech EU.
Chudý stát by značně zatížil společný evropský rozpočet, EU by zchudla.
Turecká pracovní síla by zaplavila EU.
Lidská práva jsou dodržována jen na papíře.

Europoslanci pracují na oživení evropské ústavy

V evropském parlamentu se objevila nová iniciativa některých poslanců, která vyzývá k přípravě konkrétních návrhů o budoucnosti euroústavy. Dva evropští poslanci Andrew Duff a Johannes Voggenhuber dokonce navrhli určité řešení, jak dostat EU ze slepé uličky, do které se dostala po zamítnutí dokumentu po referendech ve Francii a Nizozemsku. Na základě jejich návrhu by se příští rok měla obnovit jednání o dokumentu a základ pro vyjednávání by se měla stát \“výchozí ústava,\“ která by obsahovala všechny body ústavy, jež se v minulosti nestaly jádrem sporu o dokument.

Podoba dokumentu by měla podle Duffa vycházet ze současné podoby textu, který byl zamítnut ve Francii a Nizozemsku, ale měl by být doplněn o nové poznatky, které vyšly najevo během dosavadního procesu ratifikace a byly nejvíce diskutovány. Duff předpokládá, že by se o novém návrhu ústavy mohlo hlasovat znovu v roce 2009 v rámci evropských voleb. Oba autoři návrhu doufají, že ho dokončí do prosince letošního roku. Čeká je ovšem řada těžkých vyjednávání.

Občané budou mít příležitost hlásit korupci v EU na webu

Unijní Úřad pro boj s korupcí (OLAF) plánuje vytvořit webovou stránku, pomocí které by chtěl bojovat proti korupci. Lidé by na něm mohli anonymně ohlašovat podezření nebo důkazy o korupci. Internetové stránky by měly být občanům k dispozici ve vícejazyčné verzi.

Výhodou stránek by měla být možnost dlouhodobější komunikace mezi úřadem a lidmi, kteří svá podezření nahlásí. Úřad by se mohl doptávat na detaily a podrobnosti jednotlivých případů a lidé by nemuseli mít strach, že se při komunikaci prozradí jejich totožnost. OLAF si od toho slibuje, že se tak zvýší i důvěryhodnost anonymních informací.

Kromě zřízení webu plánuje úřad také další tři projekty. Chce například vylepšit systém „Freephone“, který umožňuje občanům EU svá podezření z korupce úřadu telefonovat. Mezi další plánované projekty patří i modernizace softwarového vybavení úřadu a zvýšení zabezpečení úřadu.

Vystavila: K. Rýparová

ZAJÍMAVÉ ODKAZY: