Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace

podrobné kontaktní údaje

     facebook

Provozní doba knihovny

Oddělení pro dospělé čtenáře, studovna
pondělí 11:00 – 16:00
úterý 9:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 9:00 – 17:00
pátek 9:00 – 16:00

Oddělení pro děti
pondělí 13:00 – 16:00
úterý 13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 13:00 – 17:00
pátek 13:00 – 16:00

Euronástěnka v Městské knihovně Lipník nad Bečvou -8-

Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat: Rozpočet EU, Předsednictví EU, Evropa hledá kvalifikované síly, Aktuality. …ODPOVĚDNA K OTÁZKÁM O EVROPSKÉ UNII
Vážení občané,

přejeme si nejenom to, aby se v našich nástěnkách objevovaly čtivé a zajímavé informace, týkající se otázek souvisejících s našim životem v Evropské unii.
Byli bychom také rádi, kdybyste na nás směřovali Vaše dotazy, náměty a připomínky, které se vynasnažíme zodpovídat a řešit k Vaší spokojenosti.

Proto nabízíme možnost vznést písemný dotaz přes obecní úřad či dopisem na adresu:

Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc 772 00.

Můžete také telefonovat na číslo 585 220 896 nebo 775 693 055, či poslat dotaz přes internet na adresu: info@klubevropanu.cz.

Koordinátor projektu Euronástěnek a odpovědny – Kateřina Tichá

DALŠÍ INFORMACE O NAŠICH AKTIVITÁCH MŮŽETE NALÉZT NA

www.klubevropanu.cz

ROZPOČET EU

K podstatné změně rozpočetu EU nedošlo

Británie neustoupila ze své rozpočtové slevy z příspěvku do unijní pokladny a v novém návrhu rozpočtu Evropské unie na období 2007-2013 navrhla pouze nepatrné zvýšení finančního rámce z původních 847 miliard eur na 849,3 miliardy eur.

Nový návrh, který byl zveřejněn britským předsednictvím, zároveň o dvě miliardy eur zvyšuje ekonomickou pomoc pro Českou republiku, Maďarsko, Estonsko, Lotyško a Polsko. Přisoudil i další mimořádné prostředky (zhruba 1,2 mld. eur) pro Slovensko a Litvu na vyřazení z provozu tamních jaderných elektráren. Britský návrh také přislibuje pomoc novým zemím při rozvoji jejich ekonomik.

Dokument navrhuje dále usnadnit čerpání z fondů EU pro nové země a tyto úlevy rozšiřuje na Řecko a Portugalsko. Hlavní novinkou zde je, že z evropských peněz bude možné platit daň z přidané hodnoty projektů, a to ve všech případech. Podle prvního komentáře britského diplomata by tak nové země mohly ušetřit až 15 miliard eur.

Na rozdíl od předešlého návrhu je rozepsána řada konkrétních částek pro jednotlivé regiony v různých částech EU. Pro Prahu se tak pamatuje dodatečnou pomocí ve výši 200 milionů eur.

Británie navrhla také přidat trochu peněz několika starým zemím na podporu venkovského rozvoje. Nic se nemá změnit na výši jejích odvodů do rozpočtu EU. Britové ve svém návrhu znovu zopakovali, že nemůže dojít ke změně výše slevy, která by měla činit 5 miliard eur a postupně se zvyšovat až na 7 miliard, bez podstatné změny Společné zemědělské politiky Evropské unie (CAP).

Prostor pro jednání o budoucí finanční perspektivě tak zůstává i nadále úzký. Britský ministr pro Evropu Douglas Alexander sice tento nový návrh označil za velkou výzvu pro nové členské země, europoslanci však britský postup vesměs kritizovali, po změnách v konečném návrhu před jeho zveřejněním volal i šéf Evropské komise José Barroso.

PŘEDSEDNICTVÍ EU

Předsednictví EU v letech 2006-2018:

*RAKOUSKO: leden – červen 2006
*FINSKO: červenec – prosinec 2006
*NĚMECKO: leden – červen 2007
*PORTUGALSKO: červenec – prosinec 2007
*SLOVINSKO: leden – červen 2008
*FRANCIE: červenec – prosinec 2008
*ČESKÁ REPUBLIKA: leden – červen 2009
*ŠVÉDSKO: červenec – prosinec 2009
*ŠPANĚLSKO: leden – červen 2010
*BELGIE: červenec – prosinec 2010
*MAĎARSKO: leden – červen 2011
*POLSKO: červenec – prosinec 2011
*DÁNSKO: leden – červen 2012
*KYPR: červenec – prosinec 2012
*IRSKO: leden – červen 2013
*LITVA: červenec – prosinec 2013
*ŘECKO: leden – červen 2014
*ITÁLIE: červenec – prosinec 2014
*LOTYŠKO: leden – červen 2015
*LUCEMBURSKO: červenec – prosinec 2015
*NIZOZEMSKO: leden – červen 2016
*SLOVENSKO: červenec – prosinec 2016
*MALTA: leden – červen 2017
*VELKÁ BRITÁNIE: červenec – prosinec 2017
*ESTONSKO: leden – červen 2018

Ministři zahraničí členských zemí na svém posledním zasedání schválili harmonogram dalších 25 předsednictví EU. Z nových členských zemí se jako první ujme „vedení“ unie v roce 2008 Slovinsko. Česká republika bude Evropské unii předsedat od ledna do června 2009.

Schválený harmonogram podporuje „pauzu na reflexi“ o další budoucnosti EU, která byla schválena po neúspěšných referendech o euroústavě ve Francii a Nizozemsku.

Jedním z klíčových bodů dokumentu bylo zřízení předsednictví, voleného jednotlivými členskými státy, jehož mandát by trval dva a půl roku. Tento model by tak nahradil současný rotační model, kdy se jednotlivá předsednictví střídají po šesti měsících. Ministři se ovšem dohodli na tom, že nový model nebude zaveden dříve než v roce 2018.

Jedním z klíčových předsednictví bude to německé v roce 2007, kdy by mělo dojít k rozšíření bloku o Bulharsko a Rumunsko. Další přijde v druhé polovině roku 2008, kdy bude unii předsedat Francie a dojde pravděpodobně k reformě evropské zemědělské politiky.

EVROPA HLEDÁ KVALIFIKOVANÉ SÍLY

Evropa má zájem o počítačové odborníky, vědce, inženýry a další vysoce kvalifikované pracovníky. Země EU navíc hledají další profese. Ne všechna povolání ale mají šanci se v zahraničí uplatnit.

Ochota Čechů pracovat v některé členské zemi EU postupně stoupá. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí nabízí službu sítě EURES, díky níž mají zájemci o práci v pětadvaceti členských zemích Evropské unie a dále v Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP), přístup k podrobným přehledům zaměstnání a profesí, o které je v jednotlivých členských zemích poptávka.

Rakousko
Mezi nejvíce žádané profese v Rakousku patří odborníci v oblasti výpočetní techniky a médií, administrativní, sociální a zdravotní pracovníci. Žádané jsou rovněž zdravotní sestry, lékaři a kvalifikovaní ošetřovatelé. Zájem je také o odborníky na vyšších pozicích v reklamních agenturách, sezónní síly v turistice, zemědělství a lesnictví.

Irsko
Irsko například potřebuje inženýry, vědce a manažéry. Má také nedostatek architektů, stavbařů, stolařů, instalatérů, zedníků, hotelového personálu včetně recepčních, číšníků, barmanů, kuchařů a pokojských.

Pracovní příležitosti zde také najdou odborníci na informační technologie a elektrotechnici. Mnoho volných míst je také na pozici řidič a personalista.

Velká Británie
Ve Velké Británii mají šanci se uplatnit kvalifikovaní pracovníci ve strojírenství a stavebnictví, řidiči kamiónů, zásobovači a řidiči autobusů a těžké stavební techniky. V Londýně je nedostatek sociálních pracovníků, učitelů a zdravotních sester. Ve službách jsou volné místa v kadeřnictvích, ve veřejném stravování a v cestovním ruchu. V komerčním a finančním sektoru chybí zkušení manažeři. Zájem je také o kvalifikované programátory, inženýry a lékaře.

Belgie
V Belgii jsou žádaní výrobní a provozní manažeři, počítačoví odborníci, inženýři se specializací na stavebnictví, telekomunikace, hutnictví, elektroniku a strojařinu. Země má nedostatek zdravotních sester, řidičů kamiónů a nákladních aut. Chybí také dělníci ve stavebnictví a uklízečky.

Francie
Na trhu práce ve Francii chybí systémoví analytici, výzkumní pracovníci a vědci. Ve stavebnictví se bez problémů uplatní kvalifikovaní pracovníci. Ve strojírenství chybí manažeři na středních a vyšších úrovních. Nejvíce volných míst je na pozici inženýr (technik, elektrikář), řídící pracovník ve velkoobchodu, řezník, pekař a ostatní potravinářské profese, personalista, úředník, zdravotní sestřička a ošetřovatelka, porodník, obchodní zástupce a vědci v oblasti chemie a fyziky.

Německo
Německo má nedostatek odborníků v oblasti médií, informačních technologiích, ve výzkumu a vývoji, finančních službách, v cestovním ruchu a zdravotnictví. Německo hledá také pracovníky v gastronomii a sezónní zemědělské pracovníky.

Itálie
V Itálii jsou nabídky práce v sektoru informačních technologií. Vyžaduje se, ale vysokoškolské vzdělání a několik let praxe. Na severu jdou na odbyt elektroinženýři. Strojírenské podniky zde pociťují nedostatek strojních inženýrů. Žádaní jsou také stavební inženýři.

AKTUALITY

Evropský parlament schválil uchovávání komunikačních údajů

Evropský parlament ustoupil tlaku britského předsednictví a v prvním čtení přijal návrh směrnice o uchovávání dat. Přijata byla řada dodatků k původnímu návrhu, který mj. podporuje i Británie.

Pokud směrnice vstoupí v platnost, budou muset členské státy uvalit na poskytovatele internetových služeb a telekomunikační operátory povinnost uchovávat veškerá data pro hovory z pevných linek i mobilních sítí, emailů, surfování po Internetu, chatů a dalších internetových služeb. Data se budou muset uchovávat 24 měsíců a musí být zpřístupněna úřadům vyšetřujícím nespecifikované „závažné zločiny“.

První návrh směrnice na uchovávání dat se objevil po teroristických útocích v Madridu 11. března 2004. Hlavním motivem tohoto i následujících návrhů je boj proti terorismu. Oponenti tvrdí, že teroristé budou umět stopy po své elektronické komunikaci zamaskovat.

Schválený kompromis s členskými státy EU má usnadnit vyšetřování trestných činů sladěním národních legislativ o uchovávání a poskytování komunikačních dat operátory. Obsah samotné komunikace má ale zůstat utajen.
Pokud jde o jednotlivé záznamy, většina poslanců nakonec podpořila požadavek uchovávat i informace o neúspěšných pokusech o navázání telefonického spojení. Podle některých španělských poslanců právě tyto údaje napomohly dopadnou původce loňských pumových atentátů v Madridu.

Evropský parlament návrh směrnice přijal 378 hlasy – především od poslanců Evropské strany lidové – Evropských demokratů a socialistů. Proti bylo 197 poslanců.

Vývoj podpory Evropského parlamentu(EP) k uchovávání dat je zajímavý: 24. listopadu Výbor EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci odhlasoval zprávu, která navrhovala výrazné omezení uchovávání dat. Po přijetí této zprávy se Parlament dostal pod velký tlak ze strany britského předsednictví. Nakonec byla 14. prosince 2005 přijata řada pozměňovacích návrhů. Britské předsednictví hrozilo, že zažene Parlament do pozadí tím, že přinutí Radu, aby přijala rámcové rozhodnutí a uchovávání dat, které půjde mnohem dále než původní návrh.

Mzdy: Česko dohání západ Evropy jen velmi pomalu

Češi mají z třiceti nejvyspělejších zemí světa jedny z nejnižších průměrných platů. Ještě hůře na tom jsou, když se plat přepočítá na jednu hodinu, protože pracují déle. Nejvyšší průměrná hodinová mzda je v Dánsku, naopak nejnižší v Mexiku. Nejvíce hodin v práci tráví Korejci. Vyplývá to z letošní statistiky OECD.

V České republice činí průměrná hodinová mzda 3,41 eura, což je téměř sto korun. Jen v Polsku, Slovensku a Mexiku je příjem nižší, zato ve většině vyspělých zemí se vydělává mnohonásobně více. Například v Dánsku to je 28 eur, v Německu 23,39 eura a v Rakousku 15,74 eura. V České republice se pracuje v průměru 164,3 hodiny za měsíc. Déle v práci jsou jen Korejci, a to 199,2 hodiny. Naopak nejkratší dobu se zdrží v práci Norové – 111,4 hodiny, Nizozemci 112,8 a Francouzi 119,3 hodiny. Slováci pracují měsíčně 151,2 hodiny.

Mimo Japonska, Polska, Německa, Lucemburska, Jižní Koreje a Turecka nastal ve všech členských zemích OECD mírný nárůst průměrné reálné mzdy. Průměrná hodinová reálná mzda roste v posledních třech letech nejvíce ve východní Evropě, a to především v pobaltských zemích, upozornil analytik serveru Měšec.cz Petr Gola.

Unie se přiblížila harmonizaci firemních daní

Evropští poslanci schválili zprávu hospodářského a měnového výboru, která doporučuje zavedení společného daňového základu firem.Myšlenka společného daňového základu firem ve členských zemích Evropské unie má tak šanci na schválení. Evropští poslanci totiž schválili zprávu hospodářského a měnového výboru, která harmonizaci doporučuje a argumentuje vysokými náklady, které firmám vyplývají ze současných 25 různých daňových systémů, dvojím zdaněním i řadou dalších překážek pro působení firem ve více státech.

Podle většiny europoslanců je harmonizace klíčová pro větší daňovou přehlednost v EU a snadnější přeshraniční působení firem. Odpůrci naopak poukazují na to, že harmonizace povede k omezení zdravé konkurence a negativně ovlivní unijní ekonomiku. Konečný návrh by podle Evropské komise mohl spatřit světlo světa do tří let. Pro by se muselo vyslovit všech 25 zemí, protože daně společností zatím patří do jejich národní kompetence. Proti však zatím vystupují Británie, Irsko, Slovensko, všechny tři pobaltské státy a převážně i čeští vládní politici. Návrh odmítá i jeden člen Evropské komise (EK), komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy.

Parlament souhlasil i se souvisejícím doporučením EK, aby státy zjednodušily placení daní pro menší firmy působící ve více zemích. Tyto společnosti by svůj daňový základ měly ve všech státech EU počítat podle pravidel své mateřské země, a pouze sazby by se v každém státu řídily místními zákony.

Politické strany vedou žebříček míry vnímání korupce

Tři čtvrtiny občanů v globálním průzkumu Transparency International uvedly, že vnímají politické strany jako nejzkorumpovanější skupinu ve společnosti. Většina občanů ve 48 z 69 zemí, ve kterých průzkum proběhl, uvedla, že jsou přesvědčeni, že míra korupce se v posledních třech letech zvýšila. Chudé domácnosti v Africe, východní Evropě a Latinské Americe trpí úplatkářskou kulturou nejvíce. „Relativně vysoká míra rodin“ v těchto zemích přiznala, že dala v posledních dvanácti měsících úplatek.

V Evropě mezi 11% a 30% respondentů v České republice, Řecku, Rusku, Srbsku a na Ukrajině řeklo, že v posledním roce dali úplatek. V Lucembursku, Polsku, Turecku a Makedonii se údaj pohybuje mezi 5% a 10%. Ve zbytku Evropy je na úrovni 5%.

Z výzkumu také vyplývá, že tři čtvrtiny respondentů ve všech zemích, kde se průzkum prováděl, si myslí, že politické strany jsou nejvíce zkorumpovanou skupinou ve společnosti. V EU jsou o čestnosti politických stran nejméně přesvědčeni občané Francie, Itálie a Řecka. V jiných členských státech, např. v Dánsku nebo Holandsku se občané více obávají o podnikatelský sektor a média. V Rumunsku, Bulharsku a na Ukrajině občané za nejvíce zkorumpované označili celníky. K vývoji zkorumpovanosti jsou nejvíce optimističtí občané Kosova, Ukrajiny a Rumunska – alespoň třetina z nich věří, ze se situace v jejich zemích zlepší.

Vystavila: K. Rýparová

ZAJÍMAVÉ ODKAZY: