Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace

podrobné kontaktní údaje

     facebook

Provozní doba knihovny

Oddělení pro dospělé čtenáře, studovna
pondělí 11:00 – 16:00
úterý 9:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 9:00 – 17:00
pátek 9:00 – 16:00

Oddělení pro děti
pondělí 13:00 – 16:00
úterý 13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 13:00 – 17:00
pátek 13:00 – 16:00

Euronástěnka v Městské knihovně Lipník nad Bečvou -9/06-

Pro zájemce o dění v Evropské unii přinášíme další informace, rozdělené do témat: Volný pohyb osob, Ekonomika a daně EU, Aktuality …
ODPOVĚDNA K OTÁZKÁM O EVROPSKÉ UNII
Vážení občané,

přejeme si nejenom to, aby se v našich nástěnkách objevovaly čtivé a zajímavé informace, týkající se otázek souvisejících s našim životem v Evropské unii.
Byli bychom také rádi, kdybyste na nás směřovali Vaše dotazy, náměty a připomínky, které se vynasnažíme zodpovídat a řešit k Vaší spokojenosti.

Proto nabízíme možnost vznést písemný dotaz přes obecní úřad či dopisem na adresu:

Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc 772 00.

Můžete také telefonovat na číslo 585 220 896 nebo 775 693 055, či poslat dotaz přes internet na adresu: info@klubevropanu.cz.

Koordinátor projektu Euronástěnek a odpovědny – Kateřina Tichá

DALŠÍ INFORMACE O NAŠICH AKTIVITÁCH MŮŽETE NALÉZT NA

www.klubevropanu.cz

VOLNÝ POHYB OSOB

Vstup ČR do Schengenského prostoru \“se odkládá\“

Schengenský prostor volného pohybu osob se nerozšíří o nové členy EU, včetně České republiky a Slovenska, v plánovaném termínu, tedy do podzimu roku 2007.

Uvedl to mluvčí místopředsedy Evropské komise Franka Frattiniho. Hlavním důvodem zpoždění jsou podle jeho slov technické potíže při vytváření centrální databáze, která je nutná pro zapojení dalších zemí do Schengenu.

Středoevropští noví členové unie požadují, aby byl dodržen původní harmonogram. Evropský prostor volného pohybu osob dosud tvoří většina starých členů unie, s výjimkou Británie a Irska. Patří do něj i Norsko a Island.

Takzvaný Schengenský informační systém II má obsahovat biometrická data, jako jsou digitální podoby a otisky prstů. Policejní databáze shromažďuje hlavně údaje o ukradených autech a hledaných lidech v jednotlivých členských zemích Schengenu.

Podle dosavadních plánů měl nový systém začít fungovat od března příštího roku, aby po půlročním testování bylo možné zrušit kontroly na vnitřních hranicích unie. Původní termín tohoto kroku však označila za nerealistický i rakouská ministryně vnitra Liese Prokopová. Poukázala mimo jiné na to, že bude nutné restrukturalizovat rakouské policejní složky.
Zpráva Evropské komise odhaduje, že plná integrace dalších států do schengenského systému se posune nejméně o rok. O dokončení policejní databáze a návazném rozšíření Schengenu rozhodnou unijní ministři vnitra v říjnu.

Co s občany EU \“druhé kategorie\“?

ECAS (European Citizen Action Service) zveřejnil druhou zprávu odsuzující dočasné opatření omezující pracovníky z východních zemí EU ke vstupu na trhy práce některých členských států unie.

Právo cestovat a možnost pracovat v jiné členské zemi – to je první věc, kterou si většina evropských občanů představí jako první v souvislosti Evropskou unií. Podle Eurobarometru z podzimu 2005 si až polovina Evropanů spojuje EU se \“svobodou cestování, vzděláváním a prací kdekoliv v EU.

Právo občanů cestovat a pobývat na území ostatních členských států stanovuje také článek 18 Smlouvy o EU.
Asi polovina z 15 původních členských zemí EU stále omezuje přístup 72 milionům pracovníkům z osmi nově přistoupených členských zemí na svůj trh práce. Hranice úplně otevřelo pouze osm států (Irsko, Švédsko a Británie už od května 2004, Finsko, Španělsko, Portugalsko a Itálie od května 2006).

Zpráva ECAS končí několika doporučeními. Mezi nimi je také: \“Evropští občané hledající práci v jiné zemi EU by neměli být posuzováni podle země svého původu. Přechodná opatření by neměla být zachována, protože vytvářejí umělé dělení na staré a nové Evropany, a to vede k nedůvěře a předsudkům na obou stranách. Členské země by měly informovat lidi o faktu, že v Evropské unii má každý právo svobodně cestovat. V tomto smyslu poskytuje Evropský rok mobility výhodný rámec a pomáhá lidem dozvědět se více o možnostech migrace na delší i krátké vzdálenosti.

Rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser trval na zachování omezení volného pohybu pracovní síly z nových členských zemí. Podle něho cítí Rakousko, i při své nízké nezaměstnanosti, stále riziko ze strany sousedních států s nízkými platy.

EKONOMIKA A DANĚ EU

Evropská komise čeká vyšší růst unie, než předpověděla

Evropská komise zvýšila odhad růstu hrubého domácího produktu Evropské unie i eurozóny na celý letošní rok. Zároveň však očekává také vyšší inflaci. Ekonomika unie by měla stoupnout o 2,7 procenta místo původně očekávaných 2,3 %. HDP dvanácti zemí eurozóny se podle nového odhadu zvýší o 2,5 procenta (původně se čekalo 2,1 %), což by bylo nejvyšší tempo růstu od roku 2000. Vyplývá to ze prohlášení Evropské komise.
\“Ozdravení ekonomiky nyní probíhá hlavně za podpory domácí poptávky,\“ uvedla komise. V loňském roce hrubý domácí produkt zemí unie stoupl o 1,6 procenta, ekonomika eurozóny vzrostla o 1,4 procenta. V posledním čtvrtletí letošního roku ekonomika EU překonala stagnující japonskou velmoc. Pomohla jí k tomu především expanzivní politika společností. Pozitivní pro vývoj ekonomiky je i vznik nových pracovních míst.
Vývoj v příštím roce ale může být negativně ovlivněn například pokračujícím růstem cen ropy. Prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet také naznačil, že banka v říjnu opět zvýší úrokové sazby. Investoři očekávají do konce roku zvýšení na 3,5 procenta ze současných tří procent.
Spolu s ekonomickým růstem čeká komise i zvýšení inflace, a to na 2,3 procenta. Hlavním důvodem jsou vysoké ceny energie a nezpracovaných potravin.
Přestože Evropská komise očekává inflaci, která by v celé EU měla překonat dvouprocentní limit stanovený ECB jako strop cenové stability, růst cen se podle ní prozatím daří udržet pod kontrolou.
Podle studie společností Economist Intelligence Unit a Columbia Program on International Investment budou přímé zahraniční investice až do konce dekády stále více směřovat do rozvinutých zemí.
V loňském roce do rozvinutých zemí mířilo 58 procent investic a zbylých 42 procent do zemí rozvojových. V budoucnu se ale rozvinuté země mají na celkovém objemu světových přímých zahraničních investic podílet až ze 70 procent.
V roce 2010 by tak z celkového objemu investic ve výši 1,4 biliónu dolarů mělo směřovat 403,5 miliardy dolarů do současných dvanácti zemí eurozóny. USA by pak měly získat investice ve výši 376,6 miliardy dolarů.
Hlavním pohonem růstu investic má být silný vzestup světové ekonomiky, pokračující liberalizace a privatizace, zvláště v západní Evropě, zvýšená konkurence a rozvoj technologií.

Brusel žádá po ČR vyšší spotřební daň z piva
Evropská unie chce, aby Česká republika a dalších šest států zvýšily spotřební daň z piva. Nárůst by měl být zhruba pětinový. Z půllitru \“zlatavého moku\“ by tak stát vybral o zhruba 30 haléřů více než nyní. Vyplývá to z návrhu Evropské komise, který dnes představila novinářům. Daň by se měla zvýšit někdy od roku 2008 do roku 2010.
Brusel svůj návrh obhajuje tím, že do spotřebních daní z alkoholu se v posledních letech prakticky nepromítala inflace, tedy růst spotřebních cen. Ten jen od roku 1992 v celé EU činil zhruba 31 procent. \“Minimální daňové sazby jsou základním kamenem systému spotřebních daní v celé EU,\“ řekl eurokomisař László Kovács, který má na starosti právě daně. Podle něj celý systém spotřebních daní ztrácí smysl, pokud do něj není inflace promítána.
Ekonomické a sociální dopady růstu daní budou podle evropského společenství naprosto minimální, i když je možné čekat odpor ze strany některých členských států. \“Tento růst je menší, než je hodnota průměrné roční inflace v EU,\“ dodal Kovács.
Proti opatřením EK se však nedávno ozvali čeští pivovarníci. Eurokomisař pro zdraví a ochranu spotřebitele Markos Kyprianu totiž připravuje několik návrhů, které by měly omezit spotřebu alkoholu. Patří mezi ně nejenom zdanění, ale i označování lahví varovnými nadpisy.
Český svaz pivovarů a sladoven se podle předsedy Františka Krakeše domnívá, že politika příkazů, zákazů a restrikce nebere v úvahu právo spotřebitele se odpovědně a samostatně rozhodovat. Lepší cestou je výchova a co největší informovanost veřejnosti, soudí pivovarníci.
Také generální ředitel největší české likérky Stock Plzeň Martin Petrášek sdělil, že v zemích, kde se dali cestou zvyšování spotřebních daní či omezování prodeje alkoholu, tyto kroky k omezení problémů s alkoholismem nepomohly.
Odborníci, kteří se naopak zabývají léčbou alkoholových závislostí, s iniciativou EU souhlasí a plně jí podporují.

Evropský parlament schválil ekologickou daň pro auta
Evropský parlament odsouhlasil zavedení takzvané ekologické daně pro auta. Evropané by tak v budoucnosti mohli platit daň, jejíž výše by závisela na tom, kolik jejich automobil vypouští škodlivých emisí. K takové představě je však ještě pořád daleko, protože hlas sněmovny je pouze poradní a s novou daní musí souhlasit i všechny členské státy Evropské unie.
Evropští politici věří, že zavedení nové daně by mělo nahradit registrační poplatky, které za své \“plechové miláčky\“ musí platit obyvatelé některých zemí EU. V České republice se platí silniční daň pouze za vozidla určená k podnikání, ale neexistují žádné zvláštní daně za uvedení do provozu, jako je tomu v řadě dalších států. Registrační poplatky přitom v některých státech společenství dokonce přesahují pořizovací cenu automobilu.
Jen v Dánsku poplatek za registraci činí asi 180 procent ceny automobilu. Jinde jsou zase poplatky nulové. U silniční daně se sazby pohybují od 30 (900 korun) po 463 eur (asi 13.000 korun). V České republice podnikatelé za vůz s motorem do objemu 2000 ccm platí zhruba 105 eur (3000 Kč).
Osud ekologické daně závisí na jednotlivých členských státech. Odpůrcem návrhu jsou především Velká Británie a Dánsko, které jsou zatím odhodlány zavedení poplatku zablokovat. Jejich činitelé dávají přednost tomu, aby si tento problém vyřešil každý stát sám.
V pozadí je i spor mezi státy vyrábějícími automobily, které mají zájem na co nejnižším zdanění v celé unii, a naopak zeměmi bez automobilek, jako je Dánsko či Portugalsko, které naopak vozy zatěžují vysokými poplatky. Důsledkem však je, že třeba v Dánsku množství aut jezdí s poznávacími značkami jiných států.

AKTUALITY

Evropská komise je proti diskriminaci kuřáků
Výklad některých médií, podle kterých „lze v EU odmítnout přijmout do práce kuřáka“ a podle kterých si EU myslí, že „diskriminace kuřáků je v pořádku“ či že „umožňuje diskriminaci kuřáků“, je mylný.
Jak je jasně uvedeno v Chartě základních práv, Evropská unie je proti jakékoli formě diskriminace. Ustanovení článku 13 Smlouvy o ES Komisi dává možnost přijmout v některých oblastech opatření k boji proti diskriminaci. Právní předpisy EU tedy zakazují NA PRACOVIŠTI diskriminaci na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace a náboženského vyznání či světového názoru. Diskriminace na základě rasového nebo etnického původu a pohlaví je zakázána obecně.
Skutečnost, že právní předpisy EU nezahrnují ochranu kuřáků před diskriminací, neznamená, že Komise považuje diskriminaci kuřáků za zákonnou. Lidé by měli být zaměstnáváni podle svých dovedností a kvalifikace a nelze jim z žádného důvodu dopředu bránit v tom, aby své schopnosti prokázali.
Jakákoli forma diskriminace mimo výše uvedený rámec právních předpisů EU spadá do působnosti členských států.
Ačkoli Komise nekuřácké prostředí na pracovištích podporuje jako opatření, jež má chránit jak zdraví kuřáků, tak nekuřáků, silně pochybuje, že je politicky přijatelné kuřáky diskriminovat. Jejich diskriminace rozhodně není správnou cestou, jak řešit problém závislosti na tabáku a důsledků, které tato závislost na pracovišti může mít. Komise sama o sobě kuřáky nediskriminuje, ale zajišťuje nekuřácké prostředí a snaží se kuřákům pomáhat s kouřením přestat.

Komise vysílá své pracovníky do malých a středních podniků, aby získali zkušenosti přímo na místě
Místo navrhování právních předpisů EU bude 350 vysokých úředníků EU péct chleba, provádět truhlářské práce nebo opravovat ropovody a plynovody – a platí to i pro místopředsedu Komise Güntera Verheugena a jeho vlastní úřad.
V rámci takzvaného programu „Enterprise Experience“ (Zkušenost v podnicích), který byl zahájen v červenci letošního roku, vyšle Komise všechny své vysoké úředníky (tzv. administrátory) z generálního ředitelství pro podniky a průmysl pracovat po dobu jednoho týdne v některém malém či středním podniku.
Tento jedinečný program má rozšířit znalosti všech 350 vysokých úředníků v generálním ředitelství Evropské komise pro podniky a průmysl o prostředí, v němž podniky, zejména malé a střední podniky, působí. Program „Enterprise Experience\“ pomůže úředníkům Komise lépe chápat potřeby malých a středních podniků a více si uvědomovat specifické problémy v oblasti podnikání. Rovněž přispěje k dosažení cíle Komise ohledně zlepšování kvality zákonodárství v rámci jejího úsilí o zdokonalování právních předpisů.
Získávání bezprostředních zkušeností s podnikáním přímo na místě, naslouchání a vysvětlování činnosti Evropské unie je součástí záměru Komise přiblížit se evropským občanům.

Vystaveno: 15. 9. 2006

Vystavila: K. Rýparová

ZAJÍMAVÉ ODKAZY: