Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace

podrobné kontaktní údaje

     facebook

Provozní doba knihovny

Oddělení pro dospělé čtenáře, studovna
pondělí 11:00 – 16:00
úterý 9:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 9:00 – 17:00
pátek 9:00 – 16:00

Oddělení pro děti
pondělí 13:00 – 16:00
úterý 13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 13:00 – 17:00
pátek 13:00 – 16:00

Host v knihovně – archeologové Zdeněk Schenk a Jan Mikulík

Ve čtvrtek 11. března 2010 se uskuteční v Městské knihovně v Lipníku nad Bečvou další setkání v rámci cyklu Host v knihovně aneb Knihovnické besední čtvrtky. Od 18,00 hodin budou přednášet a odpovídat na dotazy účastníků Mgr. Zdeněk Schenk a Jan Mikulík. Půjde o první část ze série tří přednášek, které budou věnovány archeologii Lipenska. První téma se bude nazývat od pravěku po středověkFotogalerie Tentokrát budeme společně putovat krajinou Pobečví na místa, kde před více než 30 000 lety plály ohně mladopaleolitických lovců. Jejich typické nástroje nacházíme dodnes na lokalitách Lhota u Lipníka, Hlinsko, Kladníky či Pavlovice. Toto nejstarší doposud zjištěné osídlení Lipenska je spojeno s kulturou aurignacien. Dále se vydáme po trasách migrující zvěře doby ledové, které vedly Moravskou branou směrem k jejímu jihozápadnímu ústí. Zde se před 26 000 lety nacházelo proslulé tábořiště lovců mamutů v Předmostí u Přerova. Na vyspělost pavlovienské kultury poukazují projevy umění, ke kterým patří unikátní skulptura mamuta či schematizovaná rytina ženské postavy na mamutím klu. S příchodem prvních zemědělců do oblasti dolního Pobečví asi 5500 př.n.l. začíná mladší doba kamenná – neolit. Dodnes nacházíme četné doklady osídlení kultury s lineární keramikou nejen v nejbližším okolí Lipníka nad Bečvou. V prostoru Kelčské pahorkatiny na Záhoří vznikala první sídliště na katastrech dnešních obcí Kladníky, Lhota či šišma. První zemědělci vyráběli keramické nádoby zdobené rytými liniemi, prstovými důlky či plastickými výčnělky. Nálezy hliněných přeslenů a závaží potvrzují znalost textilnictví. V této době již existovala rozsáhlá distribuční síť, kterou byl zajišťován přísun kvalitních kamenných surovin na výrobu štípaných kamenných nástrojů až z oblasti Krakova v Polsku, východního Slovenka či Maďarska. Broušené hlazené nástroje – sekery, kopytovité klíny či vrtané sekeromlaty byly nejčastěji zhotovovány ze surovin pocházejících z okolí Želešic u Brna či ze severovýchodních Čech. Tito lidé žili v dřevohliněných halových stavbách kůlové konstrukce, které dosahovaly délky 20 – 50 m. Takové domy odkryli archeologové v 90. letech 20. století severně od Lipníka nad Bečvou na lokalitách v Bohuslávkách a v Loučce při severním úpatí Oderských vrchů.Součástí přednášky bude obrazová prezentace a ukázky originálních nálezů, které pochází z povrchové prospekce prováděné profesionálním výtvarníkem a nadšeným zájemcem o archeologii D. Figeĺem.

ZAJÍMAVÉ ODKAZY: